Hlavní strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Místo konání konference v Cun-i, stav roku 2019
Místo konání konference v Cun-i, stav roku 2019

Konference v Cun-i bylo rozšířené zasedání politbyra Komunistické strany Číny ve dnech 15.17. ledna 1935 během tzv. Dlouhého pochodu 1. frontu Rudé armády. Jednání se účastnili členové a kandidáti politbyra a vojevůdci stojící v čele frontu. Diskutovalo se o příčinách porážky čínské Rudé armády vojsky Kuomintangupáté obkličovací kampani a zániku centrální sovětské oblastiŤiang-si a Fu-ťienu a o dosavadním průběhu a budoucích cílech Dlouhého pochodu. Většina účastníků se shodla, že příčinou neúspěchů byla především chybná strategie vojenského vedení – trojice Čchin Pang-sien, Čou En-laj a Otto Braun. V čele kritiků vedení stáli Čang Wen-tchien, Mao Ce-tung a Wang Ťia-siang.

Konference závěrem rozhodla, že Čang sestaví rezoluci o příčinách ztráty sovětu, Mao bude přibrán do sekretariátu politbyra, tj. bude členem nejužšího vedení strany, a vedení vojenských operací vložila do rukou Čou En-laje. Později, začátkem února, Čang Wen-tchien nahradil Čchin Pang-siena v čele strany a v únoru–březnu 1935 bylo opakovaně reorganizováno vojenské velení, které od poloviny března pracovalo ve složení Čou En-laj, Mao Ce-tung, Wang Ťia-siang. V 1. polovině 40. let, při vytváření nové koncepce dějin strany, byly s konferencí spojeny všechny změny ve vedení od prosince 1934 do března 1935 a byla prohlášena za klíčové jednání politbyra, které přineslo radikální obrat v politice strany, když zavrhlo chybnou „třetí levou úchylku“, vrátilo stranu ke správné (maoistické) cestě a vybralo nové vedení strany v čele s Mao Ce-tungem. Veřejně byla konference oslavována od počátku 50. let.
Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů:
logo Wikimedia Commons
Commons – úložiště médií
logo Wikidata
Wikidata – databáze vědomostí
logo Wikislovník
Wikislovník – výkladový slovník
logo Wikizdroje
Wikizdroje – původní dokumenty
logo Wikicitáty
Wikicitáty – sbírka citátů
logo Wikiknihy
Wikiknihy – knihy a manuály
logo Wikizprávy
Wikizprávy – zpravodajství
logo Wikiverzita
Wikiverzita – vzdělávací nástroje
logo Wikidruhy
Wikidruhy – biologický adresář
logo Wikicesty
Wikicesty – cestovní průvodce
logo Meta-Wiki
Meta-Wiki – koordinace projektů
logo MediaWiki
MediaWiki – wiki software
První úspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 FT na autonomní plovoucí plošině Of Course I Still Love You 300 km od floridského pobřeží, a to 9 minut po startu lodi Dragon C110 na zásobovací misi SpaceX CRS-8 k Mezinárodní vesmírné stanici (přistání 8. dubna 2016, 20:52:10 UTC)
První úspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 FT na autonomní plovoucí plošině Of Course I Still Love You 300 km od floridského pobřeží, a to 9 minut po startu lodi Dragon C110 na zásobovací misi SpaceX CRS-8 k Mezinárodní vesmírné stanici (přistání 8. dubna 2016, 20:52:10 UTC)

První úspěšné přistání návratového prvního stupně rakety Falcon 9 FT na autonomní plovoucí plošině (Of Course I Still Love You) 300 km od floridského pobřeží, a to 9 minut po startu lodi Dragon C110 na zásobovací misi SpaceX CRS-8Mezinárodní vesmírné stanici (přistání 8. dubna 2016, 20:52:10 UTC)


20. dubna – čtvrtek
USA Společnost SpaceX provedla testovací let kosmické lodi Starship ze základny SpaceX South Texas launch sitetexaské oblasti Boca Chica.
17. dubna – pondělí
Rusko Ruský novinář, opoziční politik a odpůrce invaze na Ukrajinu, Vladimir Kara-Murza byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 25 let.
14. dubna – pátek
Evropská unie Raketa Ariane 5 vynesla evropskou meziplanetární sondu JUICE na osmiletou cestu k Jupiteru, kde bude zkoumat měsíce: Ganymedes, Callisto a Europa.
11. dubna – úterý
Rusko Po erupci kamčatské sopky Šiveluč dosáhl sloup popela výšky 15 km.
4. dubna – úterý
FinskoNATO Finsko se stalo 31. členským státem Severoatlantické aliance (NATO).
USA Bývalý americký prezident Donald Trump byl zatčen a obviněn z falšování obchodních dokumentů.
2. dubna – neděle
Černá Hora V prezidentských volbách v Černé Hoře zvítězil ekonom Jakov Milatović nad dosavadním prezidentem Milo Đukanovićem.