Hlavní strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jicchak Ben Cvi na fotografii ze 22. prosince 1952.
Jicchak Ben Cvi na fotografii ze 22. prosince 1952.

Jicchak Ben Cvi (rodným jménem Jicchak Šimšelevič; 24. listopadu 1884 Poltava23. dubna 1963 Jeruzalém) byl izraelský levicový politik, historik, sionistický aktivista a v letech 1952 až 1963 v pořadí druhý a zároveň nejdéle sloužící izraelský prezident. Byl dlouholetým přítelem prvního izraelského premiéra Davida Ben Guriona a společně s ním se řadí mezi dva nejvýznamnější sionistické vůdce.

Před svým zvolením do vrcholné funkce hlavy Izraele zastával různé funkce. Patřil k zakladatelům marxisticko-sionistického hnutí Po'alej Cijon (Dělníci Sijónu) v carském Rusku a aktivně se podílel na organizování tamní židovské sebeobrany. Útěkem z Ruska unikl deportaci na Sibiř a po navazování kontaktů v Evropě podnikl v roce 1907 aliju do osmanské Palestiny. Tam stál u zrodu prvních židovských obranných organizací Bar Giora a ha-Šomer a prvního hebrejsky psaného socialistického listu ha-Achdut. Studoval právo na Istanbulské univerzitě, avšak v důsledku svých sionistických aktivit byl v roce 1915 zatčen a deportován. Po odchodu do USA se podílel na náborové kampani do Židovské legie, do které sám vstoupil a s níž se v roce 1918 vrátil do Palestiny. Po svém příjezdu pomáhal založit stranu Achdut ha-avoda, vlivný odborový svaz Histadrut a hlavní vojenskou podzemní organizaci Hagana. Ve třicátých a čtyřicátých letech stál v čele Židovské národní rady, jež byla stínovou vládou židovské pospolitosti v Palestině. V den vyhlášení nezávislosti Izraele byl jedním ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti a v následujících parlamentních volbách byl zvolen poslancem za stranu Mapaj. Kromě politické činnosti se během svého života věnoval i vědeckému výzkumu, v jehož rámci se zabýval židovskou etnologií.
Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů:
logo Wikimedia Commons
Commons – úložiště médií
logo Wikidata
Wikidata – databáze vědomostí
logo Wikislovník
Wikislovník – výkladový slovník
logo Wikizdroje
Wikizdroje – původní dokumenty
logo Wikicitáty
Wikicitáty – sbírka citátů
logo Wikiknihy
Wikiknihy – knihy a manuály
logo Wikizprávy
Wikizprávy – zpravodajství
logo Wikiverzita
Wikiverzita – vzdělávací nástroje
logo Wikidruhy
Wikidruhy – biologický adresář
logo Wikicesty
Wikicesty – cestovní průvodce
logo Meta-Wiki
Meta-Wiki – koordinace projektů
logo MediaWiki
MediaWiki – wiki software
Hlediště Stavovského divadla Stavovského divadla otevřeného Lessingovou tragedií Emilia Galotti 21. dubna 1783, kdy neslo název Hraběcí Nosticovo divadlo
Hlediště Stavovského divadla Stavovského divadla otevřeného Lessingovou tragedií Emilia Galotti 21. dubna 1783, kdy neslo název Hraběcí Nosticovo divadlo

Hlediště Stavovského divadla otevřeného Lessingovou tragedií Emilia Galotti 21. dubna 1783, kdy neslo název Hraběcí Nosticovo divadlo


20. dubna – čtvrtek
USA Společnost SpaceX provedla testovací let kosmické lodi Starship ze základny SpaceX South Texas launch sitetexaské oblasti Boca Chica.
17. dubna – pondělí
Rusko Ruský novinář, opoziční politik a odpůrce invaze na Ukrajinu, Vladimir Kara-Murza byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 25 let.
14. dubna – pátek
Evropská unie Raketa Ariane 5 vynesla evropskou meziplanetární sondu JUICE na osmiletou cestu k Jupiteru, kde bude zkoumat měsíce: Ganymedes, Callisto a Europa.
11. dubna – úterý
Rusko Po erupci kamčatské sopky Šiveluč dosáhl sloup popela výšky 15 km.
4. dubna – úterý
FinskoNATO Finsko se stalo 31. členským státem Severoatlantické aliance (NATO).
USA Bývalý americký prezident Donald Trump byl zatčen a obviněn z falšování obchodních dokumentů.
2. dubna – neděle
Černá Hora V prezidentských volbách v Černé Hoře zvítězil ekonom Jakov Milatović nad dosavadním prezidentem Milo Đukanovićem.
Rusko V kavárně v Petrohradu byl při výbuchu zabit ruský válečný bloger Vladlen Tatarskij a 25 lidí bylo zraněno.
28. března – úterý
Myanmar (Barma) Barmská vojenská junta nařídila rozpuštění strany Národní liga pro demokracii vedené Aun Schan Su Ťij, která je uvězněna od převratu v roce 2021.