Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Vektor 2022: nedostatky po nasazení

Když už tu teda máme ten nový vzhled, pojďme ho dát do pořádku!

Tato sekce je určena pro sběr chybových hlášení – upozornění na zjevné nedodělky („porodní bolesti“) a/nebo relativně snadno upravitelné vlastnosti, které mohou přispět k tomu, aby byl nový vzhled v kontextu české Wikipedie použitelnější. Tedy například aby tu nezůstávalo něco anglicky nebo překryté ikonky. Nepatří sem zásadní výtky směřující k vypnutí nového vzhledu nebo vytvoření nového – ty je ale možné dál vkládat o sekci výše.

1. Divil bych se, pokud by nikomu (zejména asi z těch, co změnu prosazovali) nevadilo, že jeden z prvních textů, na který přihlášený uživatel narazí, hned vlevo nahoře (pod logem Wikipedie nebo po kliknutí na ikonu hamburgeru), je anglické "Main menu"? Pokusil jsem se to už přeložit na TranslateWiki, tak snad se to sem brzy vypropaguje.

2. I to nástrojové menu vpravo mi přijde nepěkné – příliš vzdušné a naopak tam zanikají tam mezi odkazy zanikají ty nadpisy a vůbec členění na sekce, byť to tedy může být zase nějaké moderní designové rozhodnutí, kterému já jenom nerozumím…

3. Každopádně vůbec nevidím důvod pro výrazné odlišení (menší font, dva řádky, ikonka) položky „Editovat mezijazykové odkazy“, ale stejný problém je i na anglické Wikipedii, takže to snad ještě budou řešit i tam (lze nadále spoléhat na to, že když něco napíšeme zde, tak to vývojářům někdo předá? @Martin Urbanec (WMF)). Ostatně by nejspíš postačil stávající odkaz „Položka Wikidat“ hned nad tím, který vede na stejnou stránku, kde už i nově ty mezijazykové odkazy jsou vidět hned nahoře (vpravo) – předpokládám, že tohle je pozůstatek z doby zavádění Wikidat, ale dnes už asi každý ví, jak na to (a navíc je nyní tato možnost přístupná i ze seznamu jazyků…

4. …byť tedy opět zatím jen anglicky – zkusím vyřešit).

5. V neposlední řadě mne irituje, jak velmi dobře je v tuto chvíli na hlavní straně schováno přepínání mezi jazykovými verzemi – skoro jako bychom se tvářili, že jiné jazykové verze Wikipedie neexistují (a přitom to je přesně jedna z věcí, kterou často vyčítáme zejména novinářům, když si zprávy o anglické Wikipedii automaticky převádějí i na české prostředí apod.). Teď je nutné z hlavní strany seznam jazyků rozklikávat přes odkaz kdesi úplně vpravo dole, až pod panelem kategorií, málem v patičce (a po rozbalení je tam mimochodem opět ta možnost "Add languages", což ale vážně v tomto případě nemá smysl, tedy určitě ne má-li toto být chápáno jako cesta k přepnutí se do jiné jazykové verze Wikipedie). Zároveň přitom máme už zdřívějška ještě jednu cestu k přepínání jazyků, za tohoto stavu relativně viditelnější, a tím je odkaz „Jiné jazyky“ vpravo nahoře – vlastně tedy skoro na stejném místě, jako se přepínání jazyků zobrazuje u článků. Ten odkaz a ani jeho cíl nejsou úplně marné (pokud by se tedy odkaz ještě zvýraznil a seznam upravil tak, aby se šlo na danou verzi prokliknout z názvu jazyka a ne neintuitivně z jeho kódu). Ještě lepší by ale bylo umět „vytáhnout nahoru“ ten oficiální odkaz na jazykový volič, byť tomu rozumím tak, že jeho polohu zatím nechat upravit nijak nejde. Některé verze Wikipedie mají seznam (alespoň výběrový) přímo jako odkazy na hlavní straně, ale to my nemáme, takže v tuto chvíli jsou na naší hlavní straně ostatní jazykové verze prakticky neviditelné. Možná by šel nějak obnovit seznam v levém panelu a mám dojem, že ten tam snad i v novém Vectoru anglická Wikipedie chvíli měla, ale v současném stavu, kdy tyto panely jsou pro čtenáře defaultně skryté, by se to asi zčásti minulo účinkem.

6. Ostatně, některé Wikipedie v novém vzhledu, například anglická nebo slovenská, mají i ten seznam jazyků nabízených v jazykovém voliči na hlavní straně omezen (nejspíš z historických důvodů, kdy každý jazyk zabíral nějaké místo navíc, což se teď už ale neděje), takže se pak zdá, že Wikipedie resp. její hlavní stránka existuje třeba jen v 47 nebo 59 jazycích, namísto 326 (což máme u nás správně), a díky tomu pak třeba Wikipedii v hornolužické srbštině (kód "hsb") z anglické nebo slovenské hlavní strany prostě nedohledáte. (Řeší to tam někdo?) --Blahma (diskuse) 3. 2. 2023, 17:12 (CET)

7. Z méně závažných: Mně se třeba oranžová ikonka překrývá s nápisem Atom, když je panel nástrojů v pravém sloupci.

Pojďme to dát do extra vlákna a chyby číslovat :) --Chrz (diskuse) 3. 2. 2023, 17:29 (CET)

Ujal jsem se toho, vydělil to a k jednotlivým problémům doplnil čísla. Kdo bude přidávat další, prosím pokračujte v číselné řadě; v diskuzi při odkazování na již zmíněnou chybu uveďte její číslo. --Blahma (diskuse) 3. 2. 2023, 19:53 (CET)

8. Rozhodně by se nepřihlášenému uživateli mělo zobrazit levé menu (s nabídkou, že lze skrýt, nikoli naopak).--Helena Dvořáková (diskuse) 4. 2. 2023, 14:40 (CET)

To si rozhodně nemyslím. Resp. je dobře, že to tak není. Nepřihlášený uživatel/ka je hlavně čtenář/ka a nemusí být rušen/a pro něj/ní nepodstatnou nabídkou. --Pavouk (diskuse) 7. 2. 2023, 09:58 (CET)

@Helena Dvořáková @Pavouk Díky za připomínku. Pomohlo by, kdyby se nabídka u nepřihlášených přesunula z rozbalovacího menu u loga (kde je teď) do menu Nástroje (vedle historie), tedy tam, kam se u nepřihlášených posune po jejím sbalení? Mohlo by to vypadat nějak takto: https://ctrlv.cz/0R1p. S pozdravem, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 7. 2. 2023, 16:29 (CET)

@Martin Urbanec (WMF) Myslíš tím, že by se z Nástrojů rozbalilo všechno, co se teď rozbaluje jak do levého (z hamburgeru), tak do pravého menu? Lepší něco než nic. Jinak má @Pavouk pravdu, že čtenáře (nikoli wikipedistu), ta nabídka až tolik zajímat nemusí. Ale možná se méně čtenářů se stane wikipedisty. K tomu přidávám bod 15. --Helena Dvořáková (diskuse) 8. 2. 2023, 23:37 (CET)

(příspěvky zpochybňující Vektor 2022 jako takový byly přesunuty o sekci výše)

9. Nejčastěji klikám na odkaz Sledované stránky a Příspěvky, ty si ale musím nově zcela zbytečně rozklikávat, zatímco nabídky, které jsem za ty roky nikdy nepoužil, na mě svítí ihned.

10. Nevím, jestli se s tím něco dá dělat, ale napíšu to. Z nového českého vzhledu přepnu na německou wiki a hle, tam je starý vzhled a na všechno se kliká jinde a jinak. Pak překliknu na hornolužickou wiki a té je mi vyloženě líto. Má jednoho aktivního správce a velmi málo editorů, takže proti novému vzhledu nikdo neprotestoval a chyby nehlásil. A tak mají naši pravou nabídku vlevo, místo počtu interwiki odkazů se jim objevuje paragraf a řádek se souřadnicemi se jim překrývá s odkazy na editování a zobrazení historie článku. Nemám odvahu rozklikávat nějakou jinou jazykovou verzi pro srovnání, ale ty rozdíly mezi jazykovými verzemi za chybu považuji. --Gumideck (diskuse) 7. 2. 2023, 10:40 (CET)

Ahoj @Blahma, Chrz, Helena Dvořáková, Gumideck:,

díky za seznam připomínek – Web týmu (který Vektor 2022 vyvíjí) jej určitě předám. Níže posílám svou stručnou reakci na každou z nich.

1. Díky za postřeh! Překlad z TranslateWiki jsem překopíroval na českou Wikipedii, aby se projevil okamžitě (duplicitní překlad časem smaže automatika, takže by neměl ničemu překážet)
2. Díky za připomínku. Napadá tě, jak by se levé menu mohlo v tomto změnit? Mě například přijde provzdušněné pravé menu jako výrazně snáze použitelné (tlačítko, které potřebuji, v něm najdu rychleji).
3. Souhlasím, toto vypadá zvláštně (připadá mi to jako chyba, ale jistý si nejsem). Zjistím, a ozvu se.
4. Viz první bod; překlad jsem rovněž překopíroval na českou Wikipedii. Rovněž na Translatewiki dopřeložím zbytek dvou rozšíření, aby se zároveň vyřešily i další případné nepřeložené zprávy.
5. Dobrá připomínka! Předám ji Web týmu, a dám vědět, co by se s tímto prblémem dalo udělat.
6. Nejsem si jistý, zda je tento problém nějak řešen. Zjistím to, a dám vědět.
7. Díky za postřeh! Tento problém již je v řešení. Oprava by měla být nasazena s nejbližší aktualizací MediaWiki (k ní by mělo dojít ve čtvrtek). Více viz phab:T327717.
9. Rozumím tomu. Nejrychlejším způsobem, jak se k příspěvkům dostat, je klávesovou zkratkou Alt+Shift+Y. Dá se určitě také zavést udělátko, které tlačítko volitelně přidá i na nějaké viditelné místo. Napadá tě nějaké vhodné, kde by mohlo být?
10. Děkuji za připomínku, rozumím, že tohle. Nejednotnost je naštěstí dočasným problémem, a spočívá v postupném nasazení vzhledu i větších změn v něm (ke kterým dojde na základě komunitních diskusí). Dá se rozdělit na několik částí:
    1. Nejednotné nastavení výchozího vzhledu (tj. starý vs. nový): Toto je způsobené tím, že diskuse o nasazení nového vzhledu probíhají postupně (a postupně je tedy nasazován i Vektor 2022). V tuto chvíli zbývá nový Vektor nasadit na přibližně 20 % jazykových verzí Wikipedie. Uživatelsky se tento problém dá vyřešit pomocí globálních nastavení, kde je možné si nastavit vzhled globálně s platností pro všechny Wikimedia projekty. @Gumideck: Dej vědět, zda takové uživatelské přizpůsobení (než dojde k nasazení na všech projektech) bude vyhovovat.
    2. Nejednotná pozice menu: Přesunutí menu doleva je jednou ze změn, kterou Web tým zrealizoval na základě konverzací s různými Wikimedia komunitami, a byla nejprve nasazena na několik málo jazykových verzí (konkrétně česká, anglická a vietnamská). Jelikož se osvědčila, bude nasazena i na všechny ostatní projekty. Mělo by k tomu dojít v nejbližších týdnech (přesné datum zatím k dispozici ale nemám).
    3. Chyba ve zobrazení počtu interwiki odkazů na hsb.wikipedia: Díky za informaci! Tato chyba byla způsobena překlepem v překladu příslušné zprávy. Překlep jsem opravil; nyní by se na hornolužické jazykové verzi měl počet interwiki odkazů zobrazovat správně.

Ještě jednou díky za všechny připomínky, vážíme si jich. S přáním příjemného dne, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 7. 2. 2023, 16:23 (CET)

@Martin Urbanec (WMF): Ahoj Martine, děkuji za reakci, rady a řešení. Hsb wiki počítá po tvém zásahu správně. Odkaz na příspěvky bych si ideálně představoval tam, kde byl, protože v noťasu mám nejnovější verzi Windows a na nich se člověk ukliká k smrti (zlatý XP!). Po globálním nastavení vidím vektor, kam se podívám. Ten en a cs vypadají stejně, de a hsb už ne. Jestli jsem tě dobře pochopil, bude postupně na všech jazykových verzích vektor nebo stejně vypadající vektor? Originální je ovšem pl verze, kde člověka na první pohled zaujme výzva k "przeszukání" Wikipedie :-) A my máme místo toho Asijský měsíc! :-) --Gumideck (diskuse) 7. 2. 2023, 17:37 (CET)

Ahoj @Gumideck, díky za odpověď. Postupně by měl být na všech jazykových verzích stejně vypadající Vektor. Ještě bych měl doplňující otázku. Na sledované stránky se dá dostat pomocí jednoho kliknutí (viz screenshot). Pomohlo by nějaké takové vyčlenění mít i u příspěvků?

Rád bych se také chtěl na názor zeptal @Blahmy, který níže píše, že tlačítko ke sledovaným stránkám hledal poměrně dlouho. Přemýšlím proto, jestli by vyčlenění i příspěvků tento problém náhodou nezvětšilo.

Zdraví, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 7. 2. 2023, 22:35 (CET)

@Martin Urbanec (WMF): Určitě by to pomohlo. Za mě by mohly být upozornění a oznámení v jednom, ale vedle sledovaných stránek by byla ikonka pro příspěvky velmi užitečná. Děkuji. --Gumideck (diskuse) 7. 2. 2023, 23:52 (CET)

(s e. k.) 11. Právě jsem dlouze hledal Sledované stránky, které jsem nemohl najít v rozbalovacím menu, ani přímo vpravo nahoře. Až po čase jsem si všimnul, že ikonka s hvězdičkou vedoucí na Sledované stránky se krčí napůl zakrytá textem vystupujícím ze sousední ikonky (jedna z té dvojice oznamovacích ikonek, co si nikdy nepamatuju, která je která a proč jsou ta oznámení vlastně vůbec dělána na dvakrát). Protože jsem hodně aktivní, mám těch oznámení často "99+" a na to plus už designéři zjevně nemysleli a to částečně zakrývá a činí nerozpoznatelnou ikonku Sledovaných stránek. Viz obrázek zde. Zajímavé je, že když kliknutím na ikonku oznámení rozbalím jejich seznam, nemusím ani žádné oznámení „přečíst“, ale ikonka už sama hned odskočí nabok tak, že tu sousední už zakrývat přestane.

12. Všimnul jsem si, že ikonka Sledované stránky v závislosti na šířce okna může být zobrazena buďto přímo vpravo nahoře (třetí v pořadí), nebo při úzké obrazovce zmizí a stane se z ní součást rozbalovací nabídky – kde je ale už náhle schována zcela nepochopitelně až někde na šesté pozici, mezi Betou a Příspěvky. Přitom ale zbylé dvě ikonky, ty oznamovací, se obdobně nechovají. Popsané chování mi nepřijde praktické, protože člověka opakovaně nutí hledat tutéž věc na dvou různých místech, podle momentální velikosti okna; a zejména s ohledem na jakékoliv začátečníky nebo nápovědní stránky pro ně, které jsou všemi těmito „responzivními“ prvky dále zesložiťovány (nelze už napsat jednoznačný návod, kde mají co najít a na to kliknout). Navrhuji pozici a skrývání ikonek ustálit; případně umožnit personalizaci, ale uživatelem samotným (tím by se vyřešil třeba i problém č. 9 výše), nikoliv pokaždé znovu automatikou. --Blahma (diskuse) 7. 2. 2023, 16:39 (CET)

13. Nový vzhled zobrazuje vpravo prázdný bílý pruh a utlačuje tak obsah článků. Projevuje se to hlavně u různých širokých tabulek, např. i přímo na této stránce Wikipedie:Pod lípou (tj. stiskněte Home a uvidíte) mi při šířce okna 1350px (tedy při zobrazení na polovině šířky mé obrazovky, což je způsob práce s okny kterým je zavádění úzkého designu mj. ospravedlňováno) či případně menší začne obsah tabulky „Vyberte si lípu…“ postupně vylézat doprava, až při dostatečně malé šířce (ale pořád přes tisíc pixelů!) dokonce úplně zakryje několik zrovna se tam nahodile vyskytujících položek menu, čímž je v daném případě učiní nedostupné a ani skrolování nepomůže! Při prohlížení náhodných stránek jsem ale na problém „vylézajícího“ resp. „utlačovaného“ obsahu rychle narazil i na mnoha jiných místech včetně článků, např. Generali Open Kitzbühel 2015 – mužská dvouhra, Úsek B-6 Beroun lehkého opevnění vz. 37, Paříž (galerie v sekci Moderní architektura). --Blahma (diskuse) 7. 2. 2023, 17:15 (CET) (dle podnětu od uživatelů Palu a Lubor Ferenc)

P.S. Nebo třeba tabulka na stránce Wikipedie:Komunitní minigranty/Pro příjemce, která vylézá ven a zakrývá veliký kus menu dokonce i v ještě širších oknech (dvě třetiny šířky mé pracovní plochy). --Blahma (diskuse) 7. 2. 2023, 17:34 (CET)

To bude chtít nějaké obrázky. I mě by zajímalo, jestli je nějaká doporučená služba ke sdílení screenshotů, nebo jestli se to má nahrávat na commons... --Chrz (diskuse) 7. 2. 2023, 19:12 (CET)

@Chrz Zdravím, osobně používám https://ctrlv.cz (screenshoty jsou uložené po dobu max. 1 roku, což je pro účely většiny debat dostačující), určitě se ale dají najít/použít i mnohé další služby. Pro trvalé uložení je nejvhodnější Commons (jako licenční šablonu lze uvést c:Template:Wikimedia-screenshot). S pozdravem, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 7. 2. 2023, 21:38 (CET)

Super, tak tohle je jeden z nahlášených bodů --Chrz (diskuse) 7. 2. 2023, 22:16 (CET)

@Blahma: Nový vzhled nepoužívám, nicméně jsem si ty uvedené články otevřel jako anonym (tj. v novém vzhledu) a ani v jednom mi nic nepřetékalo (testováno na dvou monitorech, jeden 1920x1080, druhý 2560x1440). --MIGORMCZ (diskuze) 7. 2. 2023, 17:37 (CET)

Zkontroloval jsem to ještě jednou a jediné co mi z tebou uvedeného přetéká, jsou ty komunitní minigranty. Tam zasahuje kus posledního sloupce tabulky do bílého pruhu. Co mi ale přetéká ještě víc je Seznam českých a slovenských lokomotiv, nicméně se ta tabulka pořád drží v bílém a do šedého nezasáhne. --MIGORMCZ (diskuze) 7. 2. 2023, 17:52 (CET)

Díky i za tyto připomínky! Předal jsem je dál vývojářům; dám vědět, co se k nim dozvím. S pozdravem, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 8. 2. 2023, 01:22 (CET)

Na druhou stranu, ať tu jen nedštím síru na V22, oproti klasickému Vektoru se konečně lépe (co se přetékání týče) popasoval s názvem článku Lopadotemachoselachogaleokranioleipsanodrimhypotrimmatosilphioparaomelitokatakechymenokichlepikossyphophattoperisteralektryonoptekephalliokigklopeleiolagoiosiraiobaphetraganopterygon. Nicméně v článku Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikimaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu odstavec s dlouhým názvem zalamuje až pod infobox, což není příliš hezké... — Draceane ^diskuse_příspěvky 23. 2. 2023, 15:47 (CET)

Dobrá poznámka, souhlasím. Nahlášeno jako T330568. Za pochvalu u prvního článku děkujeme. S pozdravem, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 25. 2. 2023, 13:57 (CET)

Rovněž jsem nahlásil T330569; zdá se, že dlouhé slova mohou přetéci mimo prostor vyhrazený pro text článku. --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 25. 2. 2023, 14:00 (CET)

14. Tlacitko na prepinani mezi roztazenim textu na maximalni sirku a bilejma nudlema po stranach na menších monitorech (testováno v Chrome na 11,6" Chromebooku s 1366 × 768) zmizi mimo obrazovku a nejde prepinat (i kdyz po stranach zustavaji bile nudle a ve zdrojaku vidite, ze tam to tlacitko stale je... jen uz na nej nedosahnete). Navic jeho popisek je stale v anglictine "Toggle limited content width" --Ozzy (diskuse) 10. 2. 2023, 23:09 (CET)

15. Jestli je tomu tak, jak se mi to jeví, tak když se wikipedista přihlásí poprvé po překlopení na nový vzhled, stejně jako nepřihlášený nevidí menu v levém panelu, je schované v hamburgeru a každého nemusí napadnout, že je tam. Čímž se ztratí i odkaz na Nápovědu, kterou může začínající wikipedista dost postrádat (a možnost přepnout na starý vzhled taky nevidí). Nešlo by ten odkaz na Nápovědu někam umístit? --Helena Dvořáková (diskuse) 11. 2. 2023, 16:27 (CET)

16. V novém vzhledu mi při menším rozlišení obrazovky přestala správně fungovat klávesová zkratka pro aktivování vyhledávacího pole (Alt+Shift+F). Rozbité to je v okamžiku, kdy mám malou obrazovku a/nebo příliš zvětšenou stránku, což obojí současně nastává typicky při prezentacích (např. na wikisrazu). V takovém případě se totiž vyhledávací políčko redukuje na samotnou ikonku lupy a pak Wikipedie po stisknutí klávesové zkratky v Chromu nereaguje vůbec; ve Firefoxu se alespoň ikonka lupy orámuje, ale je nejprve nutné stisknout Enter, aby se políčko rozbalilo a mohl jsem začít psát. Za normální situace začínám psát hned po klávesové zkratce. Rutinně tento postup používám k přechodu na jiné stránky (při prezentaci na velkou obrazovku s hlavou otočenou k plátnu se myš špatně ovládá, ale stejný postup používám k přechodu na jinou stránku i doma u počítače, protože je to prostě rychlejší a přesnější) a je velmi rušivé, když za určitých okolností nefunguje (a za jiných sice funguje, ale vyžaduje vždy přemýšlet nad tím, jak konkrétněho ho musím v té které chvíli použít – ten Enter navíc). Tento problém je pro mne velmi obtěžující a pokud by se nezačal řešit, dlouhodobě se s ním potýkat nechci a byl by to pro mne důvod k návratu ke starému vzhledu. --Blahma (diskuse) 21. 2. 2023, 11:03 (CET)

17. Obsah: Kdyz ma clanek prilis mnoho kapitol a obsah pretece vysku obrazovky, objevi se u neho posuvna lista. Ale jelikoz je sirka obsahu dana pevne, je text obsahu soupnut doleva a z kazdeho slova na radku je oriznuto prvni pismeno. I kdyz napravo od obsahu je 5cm bila nudle!!! (Windows 10 a Chrome) Ani prepnuti do modu pres celou obrazovku tohle nespravi, obsah zustava na stejne sirce a s orezanim... --Ozzy (diskuse) 23. 2. 2023, 16:52 (CET)

Pardon, nejedna se o obsah (ten je vlevo), ale rozbalenou listu nastroju. Zejmena se to tyka polozky "Editovat mezijazykove odkazy". --Ozzy (diskuse) 24. 2. 2023, 08:27 (CET)

Odpověď na zpětnou vazbu od nadace Wikimedia (23. únor 2023)

Ahoj,

jak jsem slíbil, přináším odpověď od Web týmu na předanou zpětnou vazbu (ještě jednou díky za její přehledné shromáždění). Některé body jsou zde vynechané (tam mé vyjádení ze 7. února považuji za vyčerpávající; pokud by k těmto bodům byly nějaké další otázky, dejte vědět a rád odpověď doplním). Pro přehlednost je reakce na všechny body zde, v jednom velkém příspěvku.

3) Odlišnost vzhledu tlačítka pro editování mezijazykových odkazů: Díky za report chyby! Nahlášeno v rámci Wikimedia Phabricatoru jako phab:T328069; v blízké budoucnosti by mělo být opraveno.

5) Umístění mezijazykových odkazů na hlavní straně: Důvodem, proč jsou mezijazykové odkazy na hlavní straně umístěny na spodku stránky je fakt, že mnoho jazykových edicí Wikipedie (včetně české Wikipedie) pomocí CSS skrývá hlavní nadpis, vedle kterého v novém Vectoru bývají umístěny jazykové odkazy (srovnej Hlavní strana a Hlavní strana s vypnutým naším CSS). Pokud bychom si to přáli, je možné mezijazykové odkazy přesunout do hlavičky hlavní strany. Bez dalšího zásahu by to vypadalo nějak takto. Text zobrazený v nadpisu (vlevo od mezijazykových odkazů; na předchozím odkazu tam není zobrazené nic) jde libovolně nastavit, a může být různý pro přihlášené i nepřihlášené (hodit by se možná mohlo například „Wikipedie“, příp, „Wikipedie, otevřená encyklopedie“?). @Blahma, Chrz, Helena Dvořáková, Gumideck, MIGORMCZ, Ozzy, a další: Pokud někoho z vás k problematice zobrazování mezijazykových odkazů na hlavní straně něco napadá, dejte prosím vědět!

6) Chybějící mezijazykové odkazy na jiných projektech: Zde stále čekám na podrobnější informace; co nejdříve doplním podrobnější vyjádření.

7) Překrytí ikonky Atom: Mělo by být opraveno; @Chrz:, můžete prosím vyzkoušet?

8) Zobrazení pravého menu nepřihlášeným: Jak jsem psal ve svém původním vyjádření; nastavit by to jít mělo (vypadalo by to pak pro odhlášené uživatele takto). Otázka je, zda to tak nastavit chceme. @Blahma, Chrz, Helena Dvořáková, Gumideck, MIGORMCZ, Ozzy, a další: Napadá vás k tomu něco, prosím?

9) Skrytí často používaných tlačítek: @Gumideck: Doplňuji, že nadace Wikimedia zvažuje umožnit uživatelům snadno si uživatelské menu přizpůsobit (tak, aby byly okamžitě vidět právě tlačítka, která běžně používáš právě ty).

12) Přesouvaná ikona Sledovaných stránek: @Blahma: Toto je důsledek snahy o jistou responzivitu nového Vektoru. Uvítáme radu, jak by se mohla tato část Vektoru vylepšit. Osobně mě napadá jedině trvalým přesunutím odkazu na sledované do uživatelského menu (čímž bude dostupné na dva kliky místo jednoho, což v bodu č. 9 zmiňoval Gumideck).

13) Překrývání obsahu článku: Nahlášeno jako phab:T330399; dám vědět, jakmile budu vědět, kdy chyba bude opravena.

K dalším bodům (14 a dále) se určitě brzy vyjádříme také.

S přáním hezkého zbytku dne,
--Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 23. 2. 2023, 15:05 (CET)

7) Atom ikonka je zcela pryč, tím je to asi vyřešeno. --Chrz (diskuse) 23. 2. 2023, 18:53 (CET)

Sbírková kampaň WMF v České republice

Vážení,

Nadace Wikimedia Foundation každoročně pořádá fundraisingové kampaně v různých částech světa od USA přes Latinskou Ameriku až po Austrálii a Japonsko. Letos poprvé spustí bannerovou fundraisingovou kampaň na české a anglické Wikipedii v České republice, a to v období od 18. do 30. dubna 2023. 8. dubna proběhne předběžná zkouška, během níž nadace WMF otestuje technickou infrastrukturu, kterou budou dárci využívat, takže nepřihlášeným uživatelům se mohou krátkodobě zobrazovat některé bannery.

Vytvořili jsme informační a zapojovací stránku, na které se můžete dozvědět více o kampani a prohlédnout si aktuální návrh českých bannerů a můžete si prohlédnout anglické ukázkové bannery. Vítáme všechny připomínky a příspěvky a v úterý 28. února v 17 hodin českého času budu také pořádat konverzační hodinu věnovanou fundraisingové kampani (více informací na stránce).  

Obecně nás můžete před kampaní i v jejím průběhu kontaktovat:

• Na diskusní stránce fundraisingového týmu
• Pokud potřebujete nahlásit chybu nebo technický problém, vytvořte prosím ticket na phabricatoru.
• Pokud na diskusní stránce, VRT nebo na sociálních sítích uvidíte dárce, který má potíže s darováním, odkažte ho prosím na donatewikimedia.org.

S pozdravem, Julia

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version) --JBrungs (WMF) (diskuse) 21. 2. 2023, 09:01 (CET)

No, kdybych měl jistotu, že alespoň 5 % půjde do tohoto, tohoto a třeba i tohoto, tak bych i něco poslal. Jinak jsou to vyhozený peníze... — Draceane ^diskuse_příspěvky 23. 2. 2023, 10:47 (CET)

@Draceane: Ročný plán Nadácie Wikimédia (2023-2024). --Dušan Kreheľ (diskuse) 23. 2. 2023, 14:06 (CET)

Tak nějak souhlas s Draceanem. Když vidím, za co Nadace vyhazuje prachy, neposlal bych jí ani halíř. Přijde mi docela nemorální jak se Nadace tváří, že vybírá prachy na Wikipedii a pak je utratit za tuny zbytečných zaměstnanců a projektů, jejichž výsledek pro encyklopedickou tvorbu je přinejmenším pochybný (pokud vůbec nějaký). Mluvím třeba o zásadách slušného chování, nebo co to bylo, čím mě před nedávnem z Nadace spamovali.

Byl bych rád, pokud by si tuto kampaň naše drahá Nadace strčila za klobouk minimálně do doby, než začne skutečně podporovat skutečnou práci kvalitních wikipedistů na základě jejich potřeb, a ne živit stovky zaměstnanců Nadace i poboček, kteří o WP a jejích problémech nevědí nic a mají pocit, že největší problém Wikipedie je nerovné zastoupení mužů a žen.

Potřebujeme efektivní organizaci, která bude schopna poskytovat wikipedistům servis odpovídající povaze encyklopedické práce. Ne chráněnou dílnu, která bude vyhazovat peníze za merch a chlebíčky. --Vojtasafr (diskuse) 25. 2. 2023, 14:40 (CET)

@Vojtasafr: Jste velmi vítán na jakémkoli jednání, online setkání, diskuzi, kdy reálně řešíme aktivity spolku. Kritický komentář má své místo, vidím také jeden konkrétní bod - zaměření na plnění úkolů z Wishlistu, ale další obecnou kritikou házíte vše do jednoho pytle a tím se ztrácí možné konstruktivní body. Ráda vás uvidím na pracovních setkáních či uvítám seznam tipů toho, co by vás jako wikipedistu podpořilo. 150 vzdělávacích aktivit, které jsme v loňském roce realizovali míří celkem jasně, stejně jako podpora práce, hrazení nákladů a setkávání komunity nejsou nijak pochybnými aktivitami, téměř do všech je zapojena také komunita. Jde nám o společnou věc a házet si vzájemně klacky pod nohy tuším dlouhodobě nikam nevede. Nadace tu zatím bude dál, pojďme se bavit o tom, co dělat lépe. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 27. 2. 2023, 13:58 (CET)

@Klára Joklová (WMCZ): Dobrý den, jen stručně na vysvětlení, neboť se domnívám, že došlo k nedorozumění: pokud dobře chápu kritiku kolegy Vojtasafr, tak nekritizuje spolek Wikimedia Česká republika, nýbrž nadaci Wikimedia Foundation. --Marek Genius (diskuse) 28. 2. 2023, 13:16 (CET)

@Marek Genius Podstatnou součástí rozpočtu WMF jsou granty jednotlivým pobočkám (WMČR i dalším, které působí v jiných zemích). Činnost spolku Wikimedia ČR je z velké části financována pomocí grantu od nadace Wikimedia Foundation (viz jeho poslední výroční zpráva, která se financím věnuje na straně č. 48). Předpokládám, že právě z tohoto důvodu Klára zmiňuje spolkovou činnost. --Martin Urbanec (diskuse) 28. 2. 2023, 17:01 (CET)

Nevím. Neziskovku jsem sice nikdy neřídil, ale (opticky) valná většina výdajů jde na mzdy. Jsem ignorant, takže nemám ponětí, co zaměstnanci spolku dělají. Ale nějakou, řekněme, dlouhodobou podporu editování Wiki jsem nezaznamenal. Přitom přesně o to nám snad jde, ne? Ano, WikiGap, dobře. Nějaké další projekty. Ale moc nových wikipedistů, kteří by něco psali, jsem nezaznamenal.

Toto není kritika spolku, ani nadace. Vždyť Nadace by s těmi penězi stejně nic lepšího neudělala. Spíš povzdech.

Ta sbírková kampaň je docela vtipná.

Nevím. Možná to není problém PR, ale spíš problém (ne)popularity češtiny. Ale návštěvnost nám neklesá, tak spíš ne. Možná bychom měli víc čtenáře „znásilňovat“, abychom je donutili k editaci. Otázka je jak, když každá údržbová šablona vybízí k editaci a kliknout na „editovat“ je primitivní.

O efektivnosti Nadace bych si ale iluze nedělal. --Ján Kepler (diskuse) 3. 3. 2023, 20:58 (CET)

Možná by stálo za to nahlédnout třeba do výročních zpráv spolku, nebo aspoň na jeho web. Spolek toho dělá pro rozšiřování obsahu všech wikiprojektů nemálo, i když samozřejmě spousta té činnosti nemusí být tady na Wikipedii patrná, třeba proto, že si jí jen nevšímáme, nebo i proto, že nerozlišujeme spolkovou činnost od wikikomunitní činnosti. Ale co se týká samotného editování Wiki, ta činnost spolku má být opravdu spíš zpovzdálí podpůrná, než že by měl nějak masivně editačně působit a hlásit se k tomu. Samotná tvorba obsahu Wiki je a má být už v principu založená na dobrovolnictví, naopak ale třeba v prezentaci navenek se hodí profesionalita, ať už při vyjednávání s institucemi, nebo třeba pro PR. A mimochodem třeba když spolek v rámci některých svých aktivit přivede k editování nějaké nové lidi, je taky otázkou, zda je záhy nedokážou zase některé wikikomunitní složky odradit a vystrnadit. V tom podporování k editaci přece zdaleka nejde jenom o to, jestli tady máme nějaké šablony vyzývající k editaci, ale právě o to, jak se k lidem tady chovají zase jiní lidé. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2023, 23:56 (CET)

To máte pravdu. Problém z mého pohledu je, že koordinace úsilí je nulová. Studenti vysokých škol přece mají co nabídnout, nejsou úplně blbí. Ale když to vyučující berou jen jako domácí práci, za kterou rozdají body (nejspíš bez přihlédnutí k pravidlům Wikipedie), a formální kvalita článku (nikoliv obsahová) je nezajímá nebo o ní nemají ponětí, nemůžeme se pak divit, že ty články skončí v OS nebo zapadnou úplně (bez wikilinků apod.). Patrola nemůže strávit desítky minut na jediném článku, nejsou na to lidi a navíc osobně pochybuji, že to někoho může tak dlouho bavit. Druhý extrém mi ale taky nepřijde OK - dávat UU na všechno. Přece jenom to formální hledisko není to nejdůležitější.

Není tady ale ani žádná koordinace patroly. Resp. je. Ale mizivá. Nástěnku patroly nikdo nečte, a proto na ní nikdo ani nic nepíše. Seznam Wikipedie:Nástěnka patroly/Neodžlucené se ztratil ve změti dalších odkazů. Možná by se měla zrušit, a přesunout někam - nová Pod lípa? Nebo používat tuto stránku?

Kdysi přibývali aspoň patroláři, teď už nikoliv - stačí se podívat na WP:PAR/A, počet žádostí jednoznačně klesá.

Je zde pár lidí, kteří něco píší. Ti si i sami recenzují články. Pak další hrstka lidí (ta se v poslední době zvětšila) banuje a revertuje, upravuje iboxy a přidává portály. Pár lidí diskutuje o hovně. Míň lidí diskutuje o potřebných změnách a jsou to spíš jen záblesky (založím ŽoK, po týdnu už nikoho nezajímá; navrhnu doporučení, každý se vyjádří, ale nic se nestane...).

No nevím. Ale zásadní mi přijde psát články. Ale je to i o tom, jaké články vznikají. Ano, každý píše o tom, co ho zajímá. Nějak málo lidí ale zajímá Česko (kromě názvu a Moravy), česká historie, české stavby (aspoň jednou za rok), Češi a Češky. --Ján Kepler (diskuse) 4. 3. 2023, 10:52 (CET)

@Ján Kepler Problém některých „studentských“ kurzů spočívá v tom, že s nimi spolek Wikimedia ČR nemá nic společného (neorganizuje je, nevysílá tam svého lektora ani je nemá nijak jinak „pod kontrolou“). Ze zkušenosti se Vámi zmiňované problematické faktory vyskytují prakticky výhradně u „individuálních akcí“, ke kterým se rozhodne přímo sám vyučující bez konzultace s kýmkoli. Důsledky takových akcí jde ovlivnit jen velmi obtížně (a věřte nebo ne, radost z toho také nemáme). Kurzy, které jsou pod oficiálním patronátem Wikimedia ČR poznáte jednoduše. V nastavení si můžete zapnout udělátko Označit všechny účastníky a instruktory kurzů Studenti píší Wikipedii/Senioři píší Wikipedii v Speciální:Příspěvky. U všech účastníků spolkem organizovaných aktivit pak v jejich příspěvcích uvidíte upozornění, které vás informuje, že se nějakého (a jakého konkrétně) kurzu účastní (vypadá to pak nějak takto). Po rozkliknutí odkazu se pak i dozvíte, kdo příslušný kurz lektoruje. --Martin Urbanec (diskuse) 4. 3. 2023, 11:44 (CET)

@Ján Kepler: Zrovna o patrole jsem už psal loni i předloni a nezměnilo se nic. Každý den otevřu seznam nových hesel a každý den jich je tam počet z předešlého dne mínus propadlé sítem plus nové od předešlého dne. Holt když to nikdo nedělá, tak tam každé ráno nahážu pár razítek. Až to dělat nebudu, tak tam zase budou stovky hesel (a zase to bude všem jedno). Přitom, a to je ten vtip, o patrolu se mohou starat všichni. Třeba u těch kurzů bych považoval za samozřejmost, aby oni mentoři a lektoři měli práva patroláře a články svých svěřenců prověřili podle komunitních standardů. Problém je, že oni lektoři principy Wikipedie sami nemají zažité, a od toho pramení ony nepříjemnosti. Příkladem budiž ta skloňovaná Kateř Tureček anebo jistý starší případ, kde jsem paní vysvětloval, proč tu může mít článek sériový vrah a ne nějaký regionální lékař, který pomáhá lidem (protože NNVZ).

Ale já plně rozumím tomu, co komunitě vadí. Tipuji, že jde o fakt, že bardi z komunity Wikipedie skvěle ovládají pravidla i formátování a dělají to ve svém volném čase zdarma, zatímco zaměstnanci WM ČR těmito schopnostmi většinou neoplývají, ale zase umí komunikovat s lidmi a za svou činnost pobírají peníze. WM ČR se úspěchy a fajn akce nedají upřít, ale zase třeba toto považuji za jasnou ukázku toho, jak někoho sice namotivovat k tvorbě, ale neříct mu, o čem skutečně ta Wikipedie je (jsem tam zmíněn také). Tak se vykopávají příkopy, v kuloárech se dělíme na fanatické údržbáře versus tlučhuby, kteří nerozeznají NNVZ. Když bychom si měli vzájemně podat ruce. OJJ, Diskuse 4. 3. 2023, 12:48 (CET)

Možná by ta patrola byla efektivnější, kdyby se zaměřila na to, co by měla dělat (bohužel zcela běžně opravuji v „odžlucených“ článcích kvanta pravopisných chyb), místo otravování zkušených wikipedistů kvůli prkotinám jako třeba tady.--Hnetubud (diskuse) 7. 3. 2023, 21:34 (CET)

@Hnetubud: Možná by pomohlo, kdyby se patrola konečně přestala dělit na patrolu a ty druhé. Aneb je krásné hrdinně oznámit, co by se mělo dělat, a sám o práva patroláře nepožádat. :) Bohužel pokud uživatelským právům stále přisuzujeme nějakou zvláštní autoritu, spíše než abychom je chápali jako smeták nebo vrtačku, tak se pak myšlenkově nepohneme. OJJ, Diskuse 8. 3. 2023, 05:35 (CET)

Silně pochybuji, že by mi současná zdejší komunita nějaká práva svěřila. Ale vždy mi šlo hlavně o prospěch wikipedie a tak jsem opravil možná víc chyb v článcích než ti, kteří se chlubí patrolářskou nálepkou.--Hnetubud (diskuse) 9. 3. 2023, 19:08 (CET)

Možná že je tohle věc, nad kterou by se @Klára Joklová (WMCZ): a další měli zamyslet. Jednak jak je možné, že absolventka seniorských kurzů a wikiměsta řekne, že pro doložení EV je třeba splnit toto: „Osoba musí být slavná aspoň tak, že jsou o ní minimálně dvě zmínky v médiích.“ Jednak by mě zajímalo, jestli ti, co OJJe označovali za fanatického údržbáře, byli seniory, anebo wikimediány. Ať tak nebo tak, domnívám se, že absolventi kurzů by měli vědět, proč jim ty články správci mažou/oblepují cedulema. Měli by vědět, co ty cedule znamenají. A když nevědí, tak by jim to lektoři měli být schopni vysvětlit, aby pak nedocházelo k drbání velmi kvalitních encyklopedistů, hanění je termíny jako „fanatičtí údržbáři“ atd. Konstruktivní kritika je v pohodě, ale jestli někdo z wikimediánů před svými kurzisty označuje naše nejschopnější encyklopedisty jako „fanatické údržbáře“, je to dost za hranou.

A abych nebyl špatně pochopen – nejde mi o to to nějak vyšetřovat. Chci tím říci, že pokud placení lektoři produkují absolventy, kteří neznají ani základní principy a pravidla Wikipedie, a přidělávají tak hodiny práce neplaceným „fanatickým údržbářům“, tak je to docela tragický. Wikipedie prostě není inkluzivní prostředí, kde by mohl napsat článek od nuly úplně každý. --Vojtasafr (diskuse) 8. 3. 2023, 23:14 (CET)

Jsem ráda za smysluplnou diskuzi, která jistě na Wikipedii patří, chápu většinu vašich postojů, stejně jako pohledy zkušených letitých wikipedistů, které stále stejné chyby zdržují.

Ale zkušeným wikipedistou se člověk prostě stává - praxí a zkušeností - toť krátká odpověď na otázku, jak je možné, že absolventi kurzů neví vše, jako zkušený editor. Asi tušíte, jak funguje proces učení. Nedá se z toho asi usuzovat nic o kvalitě lektora ani kurzu (na to máme jiné cesty), prostě jen o tom, že je běžné učit se postupně.

Většina z Vás přišla k Wikipedii sama, my oslovujeme obvykle kurzy ty, kteří potřebují podporu - uvažujeme o 6 typech nováčků a "ti rození wikipedisté" jsou jen jedním z nich.

Neskutečně si vaší práce vážíme a to zejména té, která nováčkům pomáhá, bez toho se z nich zkušení editoři nestanou. A jak píše Martin, potřebujeme nováčky podpořit zejména v tomto kritickém období - proto mj. organizujeme návazné kurzy, WikiŠkolu, WikiPoradnu, editační akce apod. Udržet těžce získané nováčky je jedinou cestou, kterou se dostaneme k novým článkům - plus samozřejmě spoluprací s partnery, kterou stále rozšiřujeme. S rychle se měnící realitou kolem nás je prostě nutné i z Wikipedie dělat inkluzivnější prostředí - z toho vyšel i Všeobecný kodex chování, protože i AI technologie bude muset mít "kde brát" a "vymírání komunit" je reálnou hrozbou, v tomto dobu nepřepereme.

Rozhodně souhlasím s tím, že je třeba hledat cesty, jak patrolu podpořit - plánujeme na letošek několik aktivit, které tohle mají zajistit. Budu moc ráda, když s námi zůstanete v diskuzích a budete hledat společnou cestu k udržování co nejširšího pole editorů - to je jeden z nejdůležitějších úkolů, které my jako spolek máme a bez vaší podpory to je obtížný úkol. A vzájemné nadávky nás tam bezpochyby nedostanou, ale to ani osočování nováčků z toho, že něco neumí. Což je asi zřejmé.

Budu ráda, když se zúčastníte našich připravovaných diskuzí s patrolou tak, abychom Vám našimi aktivitami přidělávali co nejméně práce - věřte, že to je při follow upu všech našich akcí jeden ze zásadních parametrů - tzn. např. lektorská práce z velké části spočívá v úpravě článků před jejich zveřejněním.

A pouze poznámka na okraj - rozhodně bych neoznačila naše akce se studenty za nekoordinované, podpora, kterou mají naši pedagogové je výrazná. A to, že jde v každé profesionální NNO je min. 90% nákladů personálních vychází z podstaty věci - viz management neziskového sektoru. Služby realizují lidé.

Zdraví a díky --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 9. 3. 2023, 12:11 (CET)

@Ján Kepler To máte tak – u drtivé většiny projektů mzdy zkrátka skutečně jsou tím největším nákladem (proto také tvoří většinu výdajů). Ukážu na příkladech: Chcete zorganizovat kurz Wikipedie pro seniory (díky kterým Wikipedie získala stovky nových wikipedistů)? Potřebujete k tomu nějaké prostory a...lektora (=mzdy). Chcete to dělat ve větím měřítku? Potřebujete navíc i metodika, který vytvoří metodiku pro vedení kurzů, aby se od sebe kurzy stejného typu zbytečně nelišily (=mzdy). Potřebujete člověka, který kurzy zkoordinuje, zajistí, že na ně přijde tak-akorát lidí (=mzdy). Něco podobného platí u kurzů Wikipedie u školách. Chcete vylepšit či vytvořit nějaké funkcionality MediaWiki (například vytvořením Domovské stránky nováčka, díky které nováčci celosvětově uložili statisíce editací, které by bez ní uloženy nebyly vůbec)? Potřebujete tým lidí, kteří projekt vymyslí a naprogramují (=mzdy). Můžete si sám zkusit nějaký projekt vymyslet a napsat si k němu, jaké s ním jsou spojené náklady, a uvidíte ;-). --Martin Urbanec (diskuse) 4. 3. 2023, 11:20 (CET)

@Martin Urbanec: A pak taky existují projekty, kde mzdové náklady tvoří minimum či nulu. Za vatikánskou měnu (Pánbůh ti to zaplať) se pak dají opravovat drobné sakrální památky, pořádat tábory pro děti či jazykové kurzy pro lidi postižené válkou. Jsou z toho pak výsledky, které by bez této dobrovolnické práce nebyly. Protože o tomto něco moc dobře vím, přijde mi trochu (možná dost) úsměvná ta potřeba obhajovat financování právě těch mzdových nákladů. Ono by to šlo i jinak a přesto by to efekt mělo. Abych parafrázoval tvou odpověď kompletně: zkuste si ty projekty udělat na bázi dobrovolnictví, dělat vše se stejným nadšením a elánem a pak nám o tom všem pohovořte :-) --Gumideck (diskuse) 4. 3. 2023, 12:01 (CET)

To já asi ale ani nerozporuji. Ale když organizuji nějakou akci, musím se přece snažit, abych za ty výdaje něco získal. Nemám data, takže nechci vynášet soudy o tom, zda z kursu A přišlo z X účastníků Y nových wikipedistů, kteří udělali Z editací, zda je to málo nebo hodně. Ta Domovská stránka je dobrá, lepší než nic. A je dobře, že ten tým Growth existuje.

Kontaktovat lze každou univerzitu. Mnohé lze kontaktovat na několika e-mailech. Vždyť tam jde i zavolat. Dojít tam osobně. A tak podobně.

Osobně mi chybí nějaká vize. Kam se má Wikipedie posouvat, jak má komunita fungovat, jak má fungovat komunikace, atd. --Ján Kepler (diskuse) 4. 3. 2023, 13:25 (CET)

@Draceane, Vojtasafr: Zajímavá kritika, i vzhledem k podobné diskusi právě vedené na vedlejší Lípě. A přiznávám, že je pro mě Vaše kritika velmi překvapující, protože z prohlášeních typu „Wikipedie je pátý nejpopulárnější web na světě. Za čtyřmi největšími weby stojí miliardy investovaných dolarů, obří aparáty zaměstnanců a vytrvalý marketing.“ a „Wikipedii slouží pouze 679 serverů a 95 zaměstnanců.“ (o rok později už „zhruba 800 serverů a 150 zaměstnanců“) jsem měl dojem, že jde o organizaci, která ví, na co peníze vložit a kde je ušetřit. --Marek Genius (diskuse) 28. 2. 2023, 13:16 (CET)

Tak dle finanční zprávy má WMF za loňský rok výdaj v sekcí „Salaries and wages“ (platy) 88.111.412 USD (pro srovnání rok 2021 67.857.676 USD). Na administratívu z toho šlo 11.531.675 USD. Dle jejich stránek [1][2] rok 2012 140 zaměstnanců, 2016 280, 2020 450 a 2023 přes 700. --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2023, 16:07 (CET)

Ukraine's Cultural Diplomacy Month 2023: We are back!

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello, dear Wikipedians!

Wikimedia Ukraine, in cooperation with the Ministry of Foreign Affairs of Ukraine and Ukrainian Institute, has launched the third edition of writing challenge "Ukraine's Cultural Diplomacy Month", which lasts from 1st until 31st March 2023. The campaign is dedicated to famous Ukrainian artists of cinema, music, literature, architecture, design and cultural phenomena of Ukraine that are now part of world heritage. We accept contribution in every language! The most active contesters will receive prizes.

We invite you to take part and help us improve the coverage of Ukrainian culture on Wikipedia in your language! Also, we plan to set up a banner to notify users of the possibility to participate in such a challenge!

ValentynNefedov (WMUA) (talk) 07:58, 1 March 2023 (UTC)

Vyhledání zbořených staveb pomocí bota

Bylo by možné pomocí bota zmapovat, které články o zbořených stavbách jsou na cswiki evidovány jako stojící pomocí porovnání s enwiki (dle výskytu příslušné kategorie)? Možná by se tím podařilo zmapovat i stavby popsané jako zbourané, které ale neobsahují příslušnou kategorii označující zbourané stavby.--Otaznick (diskuse) 3. 3. 2023, 16:55 (CET)

Pokoušel jsem se o to, ale při práci s kategoriemi člověk rychle narazí na to, že nejsou dokonalé. Zdaleka neplatí, že je li X ve stromě kategorií pod Y, tak X je instancí Y. Např. kategorie en:Category:Former buildings and structures při procházení nástrojem PetScan už v hloubce zanoření 4 obsahuje 36 tisíc článků a mezi nimi třeba en:Alicante, což je existující dnešní město, ale bohužel zároveň kategorizované i mezi archeologická naleziště doby římské, která zase jsou kategorizována do něčeho obecnějšího, až se nakonec dostaneme k těm zaniklým budovám, jakkoliv Alicante není ani budova, ani zaniklé. V hloubce 3 je výstupem už „jen“ 18 tisíc článků, ale i tak je mezi nimi třeba i en:White House, a to nejspíš kvůli členství v kategorii en:Category:Buildings and structures in the United States destroyed by arson. Ona i sama „zaniklost“ je sporná věc, protože na seznamu je třeba en:Temple of Olympian Zeus, Athens, ale z toho chrámu dodnes stojí ruiny a v článku se píše "is a former colossal temple" – tak tedy je zbořený, nebo není?

Snad by se šlo namísto kategorií řídit Wikidaty, kde existuje vlastnost P576. Ale ani když podle ní najdeme české články, nelze s určitostí poznat, zda ten který článek už je v nějaké „kategorii zaniklých věcí“ nebo není. To proto, že i v českém stromě kategorií existují takové posloupnosti jako: Zaniklé entity → Vymřelé etnické skupiny → Italikové → Italické jazyky → Latinsko-faliské jazyky → Románské jazyky → Italština. A přitom italština rozhodně zaniklá není. Takže se dá tomu jít jenom trochu naproti, a to tím seznamem zaniklých entit, o nichž máme v češtině článek. K tomu jsem použil tento dotaz (upozorňuju, že PetScan obsahuje chybu, kvůli které je v poli "SPARQL" nutné nahradit &lt; a &gt; za < resp. >, aby bylo možné zapamatovaný dotaz správně spustit). Každopádně já jsem to už spustil a výsledek uložil jako PagePile 48023, je to přes 10 tisíc stránek.

Víc z toho asi vytáhnout nedovedu, protože jsem bohužel v té kupě nástrojů komunity Wikimedia paradoxně nenarazil na žádný, který by prostě zobrazil odkazy na určené články a vedle každé z nich seznam kategorií, do které patří. Možná jsem jen špatně hledal a určitě by to šlo snadno si naprogramovat, ale v této odpovědi jsem se chtěl držet existujících nástrojů, které může použít každý. Nicméně nic vám nebrání si ty články jeden po druhém rozklikávat a kategorie v nich kontrolovat – stejně to typicky vyžaduje prohlédnutí „očima“. Případně by asi ještě šlo číslo PagePile použít v nástroji PetScan a zkusit z toho seznamu odfiltrovat nějaké nejčastější kategorie – ale jak jsem upozorňoval, nelze prostě jednoduše jít z těch zaniklých věcí do hloubky, to už spíš nějaký výslovný seznam, klidně dlouhý, konkrétních kategorií, které „zaručují zaniklost“. Tak snad jsem aspoň trochu pomohl – a jako poděkování případně určitě ocením, pokud se podle toho seznamu podaří najít aspoň pár těch neoznačených zaniklých věcí a podoplňovat do nich vhodné kategorie (a samozřejmě i informaci do textu, pokud česká Wikipedie zánik dosud nezaznamenala, což je podle mne pro čtenáře, který typicky kategorie neprohlíží, ještě mnohem důležitější). S pozdravem Blahma (diskuse) 9. 3. 2023, 09:07 (CET)

Wikipedista:Flayxzold

@Flayxzold, @OJJ Na podnět kolegy OJJe předkládám k diskusi chování Wikipedisty:Flayxzold. Tento uživatel na jednu stranu přidává smysluplné příspěvky (například: Parma Petenyova, Větrovský potok (přítok Lužnice)) na druhou stranu provádí poťouchlé a mystifikátorské editace (Čekanický potok - potok tohoto jména existuje, ale někde úplně jinde), vytváří mapy fiktivních vodních toků nebo mapu výskytu neexistujícího druhu ryb (Placka roudnická, plotice polabská). Přiznám se, že za patnáct let na Wiki jsem se s takovouto mírou poťouchlosti ještě nesetkal. Na upozornění na diskusních stránkách uživatel nereaguje. Navrhl jsem zablokování, ale OJJ doporučil diskusi zde. Ptám se tedy: co vy na to? --Gampe (diskuse) 5. 3. 2023, 09:56 (CET)

Je tu zvykem takové případy řešit následovně: dlouze diskutovat, přemlouvat dotyčného, aby se polepšil, pak ho někdo začne obhajovat a tvrdit, jak jsou jeho editace prospěšné a nezbytné, časem se to přesune k AV, který si po půl roce všimne žádosti, celá kauza se roky táhne bez výsledku a nakonec kvůli tomu odejde i nějaký ten aktivní wikipedista. Navrhuji změnu, a to zablokovat na věčné časy. Když bude chtít dotyčná osoba opravdu rozvíjet Wikipedii, založí si nový profil. --Gumideck (diskuse) 5. 3. 2023, 10:53 (CET)

Souhlasím s kolegou Gumideckem. Podle mě se ze začátku může jednat o nepochopení fungování wikipedie. Pokud ho někdo ale jednou dvakrát upozorní, že fiktivní články sem nepatří, měla by následovat blokace. Bohužel se určitě objeví nějaký názor, že některý správce zneužil svou pravomoc, ale přesně jak píše Gumideck, kdyby se to dalo AV, tak půl roku budeme sledovat, že to výbor přijal k projednávání, že interně diskutuje, že zvažuje alternativní řešení, že stále diskutuje a mezitím se část diskutujících rozhádá a někdo kvalitní z wikipedie odejde.

Takže za mě rozhodně nejprve slušně vysvětlit, napomenout, zablokovat... --Stavrog (diskuse) 5. 3. 2023, 12:47 (CET)

Na tie mapy som dal upozornenia. --Dušan Kreheľ (diskuse) 5. 3. 2023, 14:36 (CET)

No já nevim, ale má tady pouhých 120 editací od roku 2020, z toho většina asi OK, to se dá uhlídat. Kdyby to mastil jak na běžícím páse, tak indef zablokovat a nazdar, tady bych se možná zatím slitoval. Důrazné upozornění od správce do diskuse a pokud začne opět přidávat hovadiny, tak sbohem. Jsou tady horší případy, včera jsem narazil na jednoho, který to bohužel jak na běžícím páse mastí, právě probíhá intenzivní přemlouvání, aby se polepšil. Bezvýsledné, reakce dotyčného minimální a nedávající smysl, nejlepší je přidání požadavku na zdroj k textu, který tam sám vložil. A má ozdrojováno! :)--Hubert Kororo (diskuse) 6. 3. 2023, 19:02 (CET)

To už je ta reakce, kterou zmínil Gumideck?

Mně přijde, že to není ani tak na diskusi Pod lípou, ale na klasickou žádost na NS, pokud ta není vyslyšena, pak žádost o opatření AV. Výbor by mohl poměrně jednoduchý případ prostudovat a rozhodnout během týdne, maximálně dvou (pokud ho máme považovat za akceschopný) a případně požádat o to zablokování, nebo navrhnout jiné řešení. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2023, 19:59 (CET)

Přechylování ženských jmen

Jsem pro, aby se ženská příjmení v cizích jazycích přechylovala. Na české Wikipedii je půlka žen nepřechýlených, měl by se v tom udělat pořádek. --Nadvšenec (diskuse) 8. 3. 2023, 09:39 (CET)

Za trolling už jsem tady kolegu blokoval včera – pravda, dnes je to poněkud rafinovanější než [3]. OJJ, Diskuse 8. 3. 2023, 09:42 (CET)

Prosíme, nekrmte internetové trolly. Díky za pochopení.

OJJ, Diskuse 8. 3. 2023, 09:42 (CET)

Pojmenování článků o kosmických programech

Dobrý den všem, obracím se sem na základě diskuse, která před pár dny proběhla v užším kruhu na jedné diskusní stránce k článku.

Jde o to, že historicky byly základní souhrnné články o kosmických programů (seznam zde: Kategorie:Kosmické programy) pojmenovávány jako "Program Xxxxxx". V posledních letech však byly dva články nových programů pojmenovány jako "Xxxxxx (kosmický program)", asi před dvěma týdny byly uvedeny do zavedeného stavu a vznikla kolem toho v zásadě přátelská diskuse, jestli by přece jen nebylo správnější udělat opak a pojmenovat programy čistě jejich jménem, v případě potřeby doplněných upřesňujícím dodatkem v závorce.

Argumentů se v té diskusi objevilo hned několik, za mě je asi nejnosnější ten, že označení všech takových článků "Program Xxxxxx" komplikuje nalezení té obecné stránky k nějakému programu, protože vyhledávač logicky nejprve nabídne třeba speciální stránky jednotlivých letů Xxxxxx 1, Xxxxxx 2 atd., protože asi málokdo bude sám od sebe při vyhledávání nějaké souvislé informace o Apollu psát Program Apollo, ale napíše rovnou Apollo... A ilustrativní je i to, jak se s názvem programu pracuje právě na téhle stránce. Text sice slovně konzistentně s názvem článku začíná "Program Apollo, probíhající...", ale hned vedle toho je logo programu, kde stojí prostě "Apollo" a "NASA" – tedy název programu (Apollo, nikoli Program Apollo) a odpovědné kosmické agentury. Na druhou stranu, pro zachování současné podoby se slovem Program na začátku názvu článku, v diskusi vlastně nezaznělo nic víc, než že to v tomto případě zavedený úzus, což je samozřejmě pravda.

Takže dotaz na širší publikum i za kolegy z diskuse – je správnější zachovat stávající formát "Program Xxxxxxx" anebo obecně přejít na verzi "Xxxxxxxx" nebo v případě potřeby "Xxxxxxxx (kosmický program)"? --Martin Fuk (diskuse) 8. 3. 2023, 15:30 (CET)

Zdravím, za mě jednoznačně Apollo (a v případě potřeby rozlišovač "kosmický program"). Je to vcelku zažitý zvyk u článků na wikipedii + to snadnější vyhledávání. --VasekPav (diskuse) 8. 3. 2023, 19:22 (CET)

Zdravim! Za me "Xxxxxxxx (kosmický program)". Kosmicke programy jsou zpravidla pojmenovane po necem, takze imho v drtive vetsine pripadu bude rozlisovac nutny. Ani to Apollo nespadlo z nebe. --Ozzy (diskuse) 8. 3. 2023, 20:03 (CET)

Přejít, zdá se to být jako zaběhaný postup. A doplňuji, že stejně jako články by se podle všeho měly změnit i kategorie, ať je tam uplatněn stejný princip. A možná i šablony jako Šablona:Program Apollo. Řeklo by se, že tam už odpadají argumenty o nešikovném vyhledávání, ale vždy je jednodušší, když název článku, kategie a šablony ladí. --Chrz (diskuse) 8. 3. 2023, 21:23 (CET)

No ano, v případě změny by kategorie a šablony „následovaly“ články, to bych považoval za samozřejmé. --Mario7 (diskuse) 9. 3. 2023, 01:47 (CET)

Také se přikláním ke změně jména na obvyklý rozlišovač. Nevím, proč je to jinak u kosmických programů. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 9. 3. 2023, 07:09 (CET)

@Polda18: Protože rozlišovač se dává za jméno, pouze pokud existuje více stejně pojmenovaných entit. Pokud jsou entity pojmenované různými názvy, rozlišovač se nepoužije.

No a protože název, který Američané dali svému projektu letů na Měsíc, "Program Apollo", resp. v anglickém originále "en:Apollo Program", je název unikátní, rozlišovač dodnes nebyl potřeba. Potřeba rozlišovače vyvstane, pouze pokud se rozhodneme nedbat na název programu a použijeme pouze druhé slovo z něj. A pokud budeme předpokládat, jako kolegové výše, že člověk, který hledá něco k programu Apollo a nikdy neviděl napsané "Apollo" samostatně, vždy pouze ve frázi "program Apollo", bude z nějakého důvodu hledat a v názvu článku čekat "Apollo" samostatné, bez "programu". Dosud však platil předpoklad opačný, že lidé budou očekávat takový název, který se v textech a pořadech o kosmonautice používá a nebudou čekávat název, který se nepoužívá..

Ze stejného důvodu a se stejnou logikou nemáme článek Rozhledna (Petřín)), ale Petřínská rozhledna, máme Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a ne Svatý Vít (katedrála) a tak dále, nemá smysl vypočítávat tisíce kategorií entit takto pojmenovaných, bez rozlišovačů, u kterých argument výše (@Polda18: Je to vcelku zažitý zvyk u článků na wikipedii + to snadnější vyhledávání.) byl shledán neplatným. Stejně jako imo neplatí i u programů Apollo, Gemini, Artemis... --Jann (diskuse) 9. 3. 2023, 11:13 (CET)

Rozumím těmto argumentům, s jedinou výhradou – článek na anglické Wikipedii se jmenuje, jak zmiňujete, ale samotný program se jmenuje "Apollo" a ne "Apollo program", jak ukazuje logo vedle názvu programu. Ten dodatek "program" v anglické verzi je tak spíš jiná forma zpřesnění, o co na té stránce jde, a ne všeobecná norma, ze které bychom mohli něco vyvozovat pro češtinu. O tom svědčí i skutečnost, že systematicky používají "program" s malým p, zatímco v souladu s pravidly v případech, kdy je to skutečně součást názvu, používají velké písmeno, např. velké C v "en:St Vitus Cathedral", když už o ní byla řeč... Pro mě je přesnější přirovnání slovního spojení "program Apollo" např. k "automobilka Hyundai", protože obojí jsou sice používaná, ale nikoli oficiální pojmenování. A o hesle "Automobilka Huyndai" bychom tu nejspíš nediskutovali... --Martin Fuk (diskuse) 9. 3. 2023, 11:39 (CET)

Souhlasím v této věci s Jannem. Představa, že rozlišovač musí mít vždy podobu závorky za názvem, je lichá, mnoho termínů se rozlišuje i bez takovéhoto poněkud mechanického přístupu, třeba Ekonomická regulace, nikoli Regulace (ekonomie). Ale je možné, že si při té absenci závorky někteří*ré wikipedisté*ky ani neuvědomují, že jde o formu rozlišovače, a tak berou za rozlišovač jenom tu závorku a chtějí ji pak uplatňovat všude, i tam, kde není zrovna nejvhodnější.

A tím spíš, pokud se jedná přímo o oficiální název, kde slovo "program" je jeho součástí, by bylo nesmyslné ho z názvu článku rušit a dělat z něj jen onen umělý rozlišovač v závorce. Přece taky nebudeme přepisovat Okres Vyškov na Vyškov (okres) nebo Okresní soud v Třebíči na Třebíč (okresní soud), jen aby to na nás vyskočilo při vyhledávání dřív. Když už, je možné podobně jako v případě té Regulace (ekonomie) přidat přesměrování (i když u ní vzniklo historicky přesunem). --Bazi (diskuse) 9. 3. 2023, 11:50 (CET)

Ale slovo "program" není oficiální součástí názvu programu. Kdyby bylo, jistě by bylo v logu... --Martin Fuk (diskuse) 9. 3. 2023, 11:53 (CET)

Při vší úctě, funkce loga je jiná než zachycovat nebo udávat oficiální název. Stačí si dohledat třeba mnoho firem v rejstříku a zjistíte, že jejich oficiální názvy jsou mnohdy delší a složitější než to, co si ony samy dávají do loga. V extrémním případě jako Nike v logu nemají název žádný. ;-) Např. když už tu byla zmíněna Hyundai, tak ona se skutečně nejmenuje "automobilka Hyundai", ovšem jmenuje se "Hyundai Motor Company" (a její česká výrobní firma dokonce Hyundai Motor Manufacturing Czech). A přesto má v logu jen to Hyundai. Že takto zjednodušeně pojmenováváme i my náš článek, ovšem nevyplývá z oficiality takového názvu, nýbrž z rozšířenosti té značky a čtenářské očekávatelnosti (Hyundai si v češtině lze asi splést s máločím, zatímco třeba Škoda může být jak Škoda Auto, tak Škoda Vagonka - vizte ovšem jejich logo). Já se opravdu nechci přít o to, jestli Program Apollo je oficiální název, ovšem odvozovat to jen z loga považuji za liché.

Tak jako tak i použití slova "program" coby rozlišovače zakomponovaného do názvu článku bez závorky považuji za naprosto přijatelné, už proto, že v závorce bychom museli dodávat další slovo "kosmický" (nebo "vesmírný") navíc, aby to vůbec bylo srozumitelné, zatímco Program Apollo dává smysl samo o sobě. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2023, 12:14 (CET)

Hned v první větě anglické verze se píše "The Apollo program, also known as Project Apollo", tak to je prostě s tou oficiálností názvu přinejmenším sporné a jde spíš o zvykové doplnění (a plus můj argument výše o používání malého p a velkého P v anglické verzi – "program" versus "Program"). Ale mně je to vlastně jedno. Tu původní diskusi, ze které vzešla poptávka zeptat se tady, jsem neinicioval, jen jsem se do ní zapojil, protože mi varianta "Program Xxxxx" přijde nelogická a nekonzistentní s dalšími podobnými případy v té kosmonautice, které se tady věnuji. Používá se Apollo (kosmická loď), nikoli "Kosmická loď Apollo", resp. z této formy je jen přesměrování. Používá se Endeavour (raketoplán), nikoli Raketoplán Endeavour, opět jen přesměrování. Podobně Columbus (modul ISS), nikoli třeba "Modul Columbus", anebo Sojuz (nosná raketa), nikoli "Nosná raketa Sojuz" nebo "Raketa Sojuz", v těchto případech dokonce i bez přesměrování. A tyhle tvary názvů normálně fungují i přesto, že v běžné mluvě nebo článcích tady i v médiích zaznívá, že něco odstartovalo na raketě Falcon 9, kosmonauti přiletěli na ISS v kosmické lodi Sojuz nebo Crew Dragon a připojili se k modulu Zvezda nebo Harmony. Prostě je to s používáním toho upřesňujícího pojmenování úplně stejné, jako když se mluví o tom, že se nějaká událost stala v rámci programu Apollo. Ovšem jen a pouze v případě programu platí varianta Program Apollo, nikoli "Apollo (kosmický program)". --Martin Fuk (diskuse) 9. 3. 2023, 13:44 (CET)

1.Ovšem jen a pouze v případě programu platí varianta Program Apollo, nikoli "Apollo (kosmický program)" - a tak je to správné.

2. když všichni, v češtině (i angličtině) v případě programů v 99,99 % případů (oficiální zdroje, tj. NASA ve 100 % případů) použijí celou frázi "program XX" (pro Apollo The Apollo program, The Apollo Program, upozorňuji že s důsledně používaným velkým P, Apollo program, tak se wikipedie chová jako všichni.

3.Rozhodně si wikipedie nevymýšlí pro program vlastní označení, s tím, že název použitý ve sto procentech oficiálních textů prohlásí za neoficiální a název v oficiálním psaném textu nepoužitý prohlásí za oficiální. Při zvažování co je oficiální název logo nemůže přebít žádný z odkazů z bodu 2.

4. U kosmických lodí, potažmo modulů a raket existuje úplně jiná situace - tam "loď" nebo "raketa" do názvu nepatří a běžně se o nich mluví "jen tak" bez upřesnění že jde o raketu/loď/modul. Proto když NASA vytvoří stránku nebo sekci týkající se programu Apollo, nazve ji "Apollo Program" nebo "Apollo program" nebo "Project Apollo", ale webová stránka/kapitola o nějaké lodi nebo raketě bude mít název "Apollo 7", "Saturn V".

5. Česky viz třeba [4] jak používá slovo Apollo Přibyl ve své knize o letech na Měsíc: píše o "programu Apollo", ale u lodí je to jinak - může napsat "v lodi Apollo 7 se stalo..." ale častěji napíše "v Apollu 7 se stalo..", (jsou tam i jiné záludnosti, např. Apollo 11 je střídavě loď a mise).

6. Zkrátka u kosmických programů je slovo program pevnou součástí názvu a prakticky nikdy od něho neodpadává; u lodí, raket a modulů naopak slovo loď, raketa, modul, kosmická loď, nosná raketa není součástí názvu, pouze se (dosti často) přidává před název když je třeba anebo vhodné upřesnit o co jde. Názvy programů se chovají v češtině (i angličtině) jinak než názvy lodí/raket/modulů a při pojmenovávání článků na to bereme ohled. --Jann (diskuse) 11. 3. 2023, 16:48 (CET)

k výše řečenému Program Apollo... A ilustrativní je i to, jak se s názvem programu pracuje právě na téhle stránce. Text sice slovně konzistentně s názvem článku začíná "Program Apollo, probíhající... ale hned vedle toho je logo programu, kde stojí prostě "Apollo" a "NASA"" - a dále v textu se s názvem programu pracuje jak? konzistentně: vždy je použit název programu = fráze "program Apollo", nikdy samotné "Apollo". Fakticky (v článku a imo i na celé wiki) jediné použití termínu "Apollo" bez "programu" je v obrázku loga. V textu článku nula, v textu jiných článků se vší pravděpodobností nula, v literatuře si nechám rezervu, tak ne nula, ale nepatrný zlomek proti všeobecnému rozšíření "programu Apollo". --Jann (diskuse) 9. 3. 2023, 11:33 (CET)

Že se to takto používá, je přece jiná věc, než že by to bylo skutečnou součástí toho jména nebo názvu.... --Martin Fuk (diskuse) 9. 3. 2023, 11:41 (CET)

Tak jako když mám přemýšlet nad tím jaký oficiální název měla NASA pro program Apollo: jedné straně je termín Apollo Program (případně Apollo program) použitý NASA všude a vždycky ve všech dostupných textech a na druhé straně žádná alternativa, žádný zdroj, jenom slovo Apollo v logu, nijak zvlášť rozšířeném, tak myslím, že věc je jasná: ofiko název je Apollo program, v logu plný název programu není, jen různá symbolika. A což je důležitější než ofiko název - jediný používaný českojazyčný název je "program Apollo". --Jann (diskuse) 11. 3. 2023, 16:48 (CET)

Jak tu čtu slova od kolegů, sám teď nevím :D. Ano, čtenář, si osobně myslím, že v 90 % bude hledat nejdříve "Apollo", než "Program". Zároveň však z druhé strany – pokud by se ustálilo na spojení "Program XYZ", nebyla by nutná robotická úprava dost možná tísícovky článků, přehazovat názvy atd. + je pravda, že ten rozlišovač fakt všude cpát nemusíme. Takže teoreticky nejjednodušší a nejefektivnější věc – dát články jako "Program XYZ" a k nim přidat přesměrování z "XYZ (kosmický (/nebo žádný) program)" – čtenář to najde vždy a ušetříme si práci s boty a naši samotnou (bude stačit jeden skript na fix Artemisu a asi ještě dvou programů, které by se museli z rozlišovače na "Program" přehodit – ten už mám ale i hotový). Kompromis je kompromis…, ale tak alespoň možná něco. --Felix220 (diskuse) 9. 3. 2023, 13:46 (CET)

Doplnění: Ano, argument „ušetříme si práci“ ve věci správnosti by nebyl absolutně přípustný, ale píšu to proto, že tohle není až takový případ, kdy se jedná o faktickou absolutní nepřesnost, pouze (nazval bych to) neshodou, jestli pojedeme v kolejích jedněch nebo druhých. Tak jen ať to nevyzní špatně. Howgh! :) --Felix220 (diskuse) 9. 3. 2023, 13:53 (CET)

Čtenář bude psát Apollo i když bude hledat loď, divadlo, most, postavu ze seriálu a bůhvíco ještě. Ale konkrétně "program Apollo" může klidně hledat i jako program Apollo, nejen jako Apollo. A co se týče argumentu o vyhledávání, platí, že "Jméno článku by mělo být takové, jaké by český čtenář nejspíše čekal" (Wikipedie:Název článku), nikoliv že "jméno článku by mělo být vybíráno podle chování vyhledávacího okénka wikipedie". Když už, tak bych bral v úvahu vyhledávacího okénko na googlu. --Jann (diskuse) 11. 3. 2023, 16:48 (CET)

Druhé vyjádření, po proběhnutí prvních vzkazů. Existují články, kde máme "rozlišovač" přímo v názvu. Existují články, kde je rozlišovač za názvem v závorce. Zatím tu každá skupinka bojuje za ten svůj princip, ale hle, máme tady oba dva současně! Takže jediné, co se má hledat, je pochopení v jakém případě je typičtější co, a ne oslavovat jeden způsob jako lepší než druhý, hledat hranici mezi nimi. Zatím bych to otipoval, že rozlišovač přímo v názvu je tehdy, pokud je nedílnou součástí oficiálního nebo skorooficiálního (přeloženého) názvu či termínu, takže vtipné příklady typu "Regulace (ekonomie)" a "Rozhledna (Petřín)" bych jako argumenty úplně zahodil. Stejně můžu napsat, že nemáme "Nádraží Kotěhůlky", nemáme "Film Kolja", nemáme "Politik Jan Novák". Vesmírné programy jsou možná to, co balancuje na této zatím pomyslné hranici, ale nemělo by to sloužit k tomu vysmívat se jednomu nebo druhému způsobu, to je nedůstojná argumentace. Chrz (diskuse) 11. 3. 2023, 14:25 (CET)

Jenže nejde o to, že "každá skupinka bojuje za svůj princip", ale že jedna skupinka si neuvědomovala existenci dvou principů. Rozhledna se totiž do debaty dostala jako vyvrácení názoru "na wikipedii používáme rozlišovač v závorce, typ "Rozhledna (Petřín)", nechápu proč je to u programů jinak"". --Jann (diskuse) 11. 3. 2023, 16:48 (CET)

Tak prima, tím si tedy strany vyjasnily, že existují principy dva, teď se tedy konečně může hledat zdůvodnění, který z principů se zde hodí spíše následovat u vesmírných programů. Začít tahat z rukávu co nejpříbuznější typy a neponižovat to naprosto nevhodnými srovnáními s rozhlednou, filmem, politikem nebo okresem. Srovnat si, jestli je to oficiální název, jestli dodávané příklady nejsou spíš nějakým opisem a obecnou frází než neměnným termínem a podobně. --Chrz (diskuse) 11. 3. 2023, 17:44 (CET)

Existence dvou principů byla jasná od začátku, protože převod několika hesel mezi těmi principy byl zdrojem původního příspěvku nahoře, resp. té úplně původní diskuse na jiné stránce... Takže o tom to tady není. Že musíme vybrat, který princip se lépe hodí, to už samozřejmě platí, o tom je tady řeč. A pro mě je jádro v tom, jak usnadnit orientaci čtenáři, pro ně to děláme, ne pro sebe, kteří v článcích běžně píšeme o programu XY. Myslím si, že pro někoho, kdo se jinak o kosmonautiku nezajímá, ale chce si z nějakého důvodu něco přečíst o programu Apollo, neplatí předpoklad, že zadá do vyhledávacího rámečku "Program Apollo". Proč by to dělal? Zadá prostě "Apollo" a vybere si některou ze stránek, které se mu nabídnou – a žádná z nich nebude "Program Apollo"... No a když půjde třeba na Apollo 1 a bude jen trochu nepozorný, tak si odkazu na tu souhrnnou a dost dobrou stránku Program Apollo nevšimne, což je prostě škoda. No nic, jak už jsem psal někde výše, je mi to vlastně jedno. Pro sebe tuhle diskusi považuji za ukončenou, jen chci ještě dodat, že nesmyslný argument o Rozhledna (Petřín), jak je popsán o dva příspěvky výše, takto nikdy nepadl... --Martin Fuk (diskuse) 14. 3. 2023, 11:09 (CET)

@Martin Fuk Pokud člověk zadá do vyhledávání Apollo, dostane se na rozcestník, kde onen odkaz je, jen poněkud jinde, než článek o kosmické lodi. TAkže by stačilo upravit rozcestník... --JAnD (diskuse) 14. 3. 2023, 11:35 (CET)

Problém nejvhodnějšího názvu je širší, existuje u mnoha skupin článků. Trvale zastávám názor, že ho řeší přesměrování. Jmenuje-li se článek Program Apollo, přesměrování z Apollo (program) přivede uživatele okamžitě k požadované informaci. Je-li přesměrování opačné (z Apollo (program) na Program Apollo), výsledek je stejný. Myslím, že čtenáře Wikipedie naše vnitřní "principiální" spory nezajímají, jde mu o jednoduché získání informace. Jmenuje-li se článek tím či oním způsobem, není pro uživatele rozhodující, diskuse nad pseudoproblémem maří čas wikipedistů. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 14. 3. 2023, 11:49 (CET)

K rodovým kategoriím u žen

Dobrý den všem, prosím o vaše vyjádření ke kategorizaci rodové příslušnosti u žen ze šlechtických a panovnických rodin. V souladu s historickou praxí, jak ji respektuje a přijímá i současná historiografie, se do hesel o ženách z těchto rodin obvykle dávají jak kategorie rodu před sňatkem, tak i rodu po sňatku. Důvodem pro toto dvojí řazení je tradiční praxe, kdy manželka sňatkem přijímá predikát a sociální postavení svého manžela. Např. bavorská vévodkyně z rodu Wittelsbachů se sňatkem s rakouským arcivévodou z habsburského rodu stávala arcivévodkyní právě jakožto členka domu habsburského. To byl také znak legitimních sňatků nejvyšší aristokracie a pokud byl takový sňatek tzv. stavovsky nerovný, docházelo zpravidla k okleštění práv jak u manželky, tak i u potomků takového páru. Příkladem může být sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a Žofie, kněžny z Hohenbergu, rozené hraběnky Chotkové, jejichž potomci byli vyloučeni z následnictví.

Z mnoha příkladů domácí šlechty uvedu třeba příklad Anny Salomeny Hradišťské z Hořovic. Pocházela z rytířského rodu, tedy z nižšího šlechtického stavu, ale sňatkem s Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic byla vyzdvižena do stavu panského, ve kterém setrvala i po svém druhém sňatku s Heřmanem Černínem z Chudenic. Dále např. Polyxena z Lobkovic, rozená z Pernštejna a poprvé provdaná z Rožmberka, byla vyzdvižena do knížecího stavu povýšením svého druhého manžela Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, pernštejnský rodový původ, ani předchozí sňatek s Vilémem z Rožmberka na tuto změnu společenského statusu neměly vliv. Docházelo samozřejmě i k opačným případům, kdy žena sňatkem sestoupila do nižšího stavu, např. mezi nižší šlechtu nebo stav měšťanský. Zcela shodně tyto případy určovalo sociální postavení manžela a jeho rodiny. Tento vstup do rodiny byl reflektován i v tehdejším právu a bylo obvyklé, že po manželově smrti vdova i nadále hájila rodovou čest. Příkladem toho budiž energický zásah výše zmíněné Polyxeny poté, co byl v Českém Krumlově z kostela odstraněn monumentální náhrobek Viléma z Rožmberka (viz např. Marie Ryantová. Polyxena z Lobkovic, Praha 2016). Jako paní z Rožmberka ji ostatně před druhým sňatkem v korespondenci oslovoval třeba i Karel st. ze Žerotína.

Tento nastíněný přístup kontinuálně převzala i současná historiografie. Wikipedista @Silesianus ale čas od času z nějakého důvodu tyto kategorie maže a na snahy o věcnou diskusi nereaguje (řešeno 21. 10. 2020 zde, , 6. 11. 2022 zde a naposledy 8. 3. 2023 zde). Nechci se účastnit editačního přetahování, ale zároveň mám pochybnosti, zda má smysl utvářet Wikipedii podle nějakých odborných kritérií, jestliže může provedenou práci kdokoliv s dostatečnou výdrží zase demontovat bez potřeby náležitého odůvodnění. Rád bych proto znal názor komunity, jak se na takovou věc díváte. Tedy zda by Wikipedie 1. měla mít nějakou vlastní normu, kdy se ženy nepovažují za členky rodů, do kterých se přivdaly; 2. měla přebírat historicky a historiograficky osvědčený model, kdy za členky rodů manželů považovány jsou; 3. je to jedno a vítězí ten, kdo déle vydrží editační přetahování. Z kolegů, kteří se tu věnují šlechtě a souvisejícím tématům, mne napadá např. @Zolwikcz @VitVit, @Vlach Pavel, @BUŘT95, @Tschechische Länder a samozřejmě další, na které jsem teď v rychlosti nevzpomněl a kdo má k tématu co říci.

Děkuji. --Krabiczka (diskuse) 9. 3. 2023, 00:45 (CET)

• Dobrý den, já budu stručný. Je dobře, že jste tuto diskusi otevřel. Souhlasím s Vámi. Uvádět by se měly jednoznačně kategorie před sňatkem i po něm. Mimochodem výše popsané pravidlo je žena muže nešlechtí. Dále bych u žen až do roku 1918 uváděl heslo ve formě křestní jméno a příjmení za svobodna, např. Kateřina z Montfortu. Proč máme jednou Kateřina z Ludanic (za svobodna) a jednou Polyxena z Lobkovic (po sňatku)? Toto by také mělo být jednotné. (Pro zajímavost jihočeská historická škola obvykle po sňatku uvádí formu Kateřina Hradecká z Montfortu, Polyxena Rožmberská z Pernštejna atd.). --Zolwikcz (diskuse) 9. 3. 2023, 10:25 (CET)

  Dobrý den, děkuji vám za odpověď. Ano, v tom máte úplnou pravdu. To je ale asi nemožné vyřešit, protože ani v historiografické metodologii nemáme k jménům jednotný přístup. Používaná pdooba jmen je tak kolikrát především výsledkem nějakého tradičního používání. Třeka Karel st. ze Žerotína, který byl velký znalec stavovských poměrů nejenom v českých zemích, by měl být ten, kdo bude Polyxenu oslovovat jako Rožmberskou z Pernštejna, ale oslovoval ji jako paní z Rožmberka.

  Co se týče kategorizace, tak si s ohledem na její funkci taky myslím, že by neměla chybět. Plní to v zásadě stejnou funkci jako klíčová slova při knihovní katalogizaci. V mnoha případech dá navíc určitou práci ověřit, o jakou rodovou větev se jednalo, takže kategorie v takovém případě má pro uživatele i přidanou informační hodnotu. Naposledy jsem takto dohledával třeba manželky některých Wettinů a Wittelsbachů. --Krabiczka (diskuse) 9. 3. 2023, 18:30 (CET)

• Dobrý den, i když ženy po sňatku přebíraly titul a jméno manžela, z přísně genealogického hlediska nepatřily k rodině, do níž se přivdaly. Navíc pokud manželství trvalo z důvodu brzkého úmrtí jednoho z nich velmi krátce a nevzešly z něj děti, nepřipadá mi úplně fér přidávat kategorii manželova rodu jeho manželce. Co jsem se tak namátkově rozhlídnul po zahraničních wiki, ani tam nejsou jednotní a důslední. Například pokud bychom u všech Habsburků všem jejich manželkám přidali kategorii Habsburkové, u jednotlivých článků to v zásadě ničemu nevadí, ale samotná kategorie Habsburkové bude zbytečně rozsáhlá a ne úplně přehledná. A například, žádná z manželek Karla IV. není kategorizována jako Lucemburkové a myslím, že to ničemu nevadí. Samozřejmě že přidání kategorie manželova rodu u žen dává smysl v případech, kdy dotyčná to jméno nosila několik desetiletí, byla historicky významnou osobností, přinesla do manželova rodu velký majetek a dodala významného dědice. Což je případ vámi zmíněné Polyxeny z Pernštejna. Ale celkově se obávám, že případné změny v kategorizaci tohoto typu skončí vámi nastíněnou variantou č. 3 – vítězí ten, kdo déle vydrží editační přetahování. --Vlach Pavel (diskuse) 9. 3. 2023, 12:22 (CET)

  Dobrý den, děkuji vám za reakci. Myslím, že úzce genealogický přístup je už dlouho překonaný, protože nepostihoval dobovou společenskou realitu. Např. několik ruských careven se k vládě dostalo právě díky vstupu do vládnoucí dynastie. Odebírat u nich kategorii manželského rodu mi přijde vysloveně jako nonsens, protože by to pak znamenalo změnu dynastie na trůnu, ke které ale samozřejmě nedošlo. U těch velmi početných rodů už řešení většinou je. Např. Habsburkové jsou děleni podle století a dále podle větví - Habsbursko-lotrinská dynastie, Toskánští Habsburkové atp. Podle rodových větví jsou rozděleni i Bourboni a postupně se to prosazuje i u bavorských Wittelsbachů a jinde.

  Selektivní zařazování kategorie je zajímavý nápad pro nějaký úzce vymezený projekt, ale u encyklopedického projektu je potřeba najít nějaké edičně jednotné řešení. Buď tedy takové kategorie zařazovat, jde v zásadě primárně "jen" o klíčové slovo, nebo je nezařazovat, čímž vzniknou absurdní situace, kdy Polyxena z Lobkovic vypadne z Lobkoviců a Marie Terezie vypadne z Habsbursko-Lotrinských. Určitá množina formálně zařazených mi přijde jako přijatelná. Ostatně jiné opravdu rozsáhlé kategorie typu Narození v roce..., Čeští šlechtici atp. jsou v podstatě taky spíš formální. --Krabiczka (diskuse) 9. 3. 2023, 18:24 (CET)

Možná trochu odbočím, ale např. do Kategorie:Lobkowiczové myslím nepatří jen příslušníci rodu, ale i jiné objekty či subjekty pro rod nějak významné, spojené s jeho historií apod. (tedy třeba Lobkovické paláce, nevadí mi tam ani Klášter kapucínů v Roudnici nad Labem). Stanovit (a kontrolovat) exaktní pravidla kategorizace dost dobře nejde, ale rozhodně považuji za lepší, když v kategorii najdeme i nepříliš významnou přivdanou manželku, než když by tam naopak nějaká pro rod významná chyběla. O sporných případech lze samozřejmě diskutovat, ale pokud někdo něco bezdůvodně maže a na dotazy nereaguje, není to projev dobré vůle a doufám, že tak to bude chápat i komunita. --Xyzabec (diskuse) 10. 3. 2023, 16:19 (CET)

Zdravím. Jak píše Xyzabec výše, k tématu Lobkowiczové kromě vlastních členů rodu patří i jejich paláce, hrobky a jiné enc. významné entity a tedy jistě i manželky (stejně jako koně, psi, kočky :-). A kategorie by měla všechny tyto články obsahovat. Pokud bychom nechtěli všechny lidi a věci házet na jednu hromadu, lze vytvořit podkategorie: v kategorie:Habsburkové můžeme mít kromě existujících podkategorií Levobočci Habsburků, Pohřebiště Habsburků‎, Bitvy Habsburků i podkategorii Manželky Habsburků. PS. Asi nejlepší sbírka biografií Habsburků v češtině (Habsburkové - Životopisná encyklopedie) obsahuje dvakrát více žen než mužů - právě protože v ní jsou habsburští synové i dcery a navíc manželky synů. Autorka to výslovně zmiňuje tuším v úvodu. --Jann (diskuse) 11. 3. 2023, 14:01 (CET)

@Jann Dobrý den, také vám děkuji za reakci. Ten odkaz na habsburské biografie je výborný příklad. Jde přesně o jednu z mnoha ukázek současné historiografie, která ženy zcela samozřejmě chápe jako členky panovnických a šlechtických rodů, do kterých se dotyčné přivdaly. Dělení do více podkategorií se už v některých případech uplatňuje a myslím, že se ukazuje jako funkční. Zatím to sleduji hlavně ve smyslu specifikace rodových linií u něketrých rozvětvených rodů, kde to většinou už pak není na počty hesel tak rozsáhlé. Jak jste ale naznačil, pro různé tematické okruhy se nabízí více možností řešení, které v podkategoriích může rozsáhlý materiál tematicky více zúžit a specifikovat. Mazat je považuji za nesmysl a krok zpět. --Krabiczka (diskuse) 12. 3. 2023, 01:44 (CET)

@Xyzabec Dobrý den, děkuji za odpověď. Ano, souhlasím s tímto názorem a osoby v přímých rodových vazbách, tedy i manželky, považuji přesně z tohoto pohledu za samozřejmou součást. Mazání takové informace bez schopnosti a ochoty jakkoliv relevantně argumentovat, což je doloženo na odkazech výše, je bohužel zcela nekonstruktivní přístup. --Krabiczka (diskuse) 12. 3. 2023, 01:36 (CET)

GPT Chat a pravidlo po vzoru enwiki?

Nebylo by vhodné pomalu/rychle začít implementovat něco na bázi en:Wikipedia:Large language models? Tyhle jazykové modely teď prodělávají boom, do budoucna to asi zastavit nepůjde a měli bychom se k tomu jako komunita nějak postavit. Doporučuji navrhnout pravidlo, jak s výstupy od GPT a jiných pracovat a případně pro patroláře, jak takové výstupy odhalit. OJJ, Diskuse 11. 3. 2023, 16:31 (CET)

No, vzhledem k tomu, že ty modely často čerpají z Wiki, tím nejde zdrojovat. Takže přidat do třeba WP:OV, WP:VZ, by se hodilo. No a na psaní článků? Prostě být neúprosný. Požadovat zdroje. Nebo to zakázat. Možná jako úvaha. --Ján Kepler (diskuse) 11. 3. 2023, 18:45 (CET)

Možná by stačilo začít překládat tu anglickou stránku. Jestli to pak bude mít status úvahy, nápovědy nebo pravidla, to je druhotné. Podstatné je mít kam odkázat, když budeme chtít někomu vysvětlovat, že tyhle automatické generátory textu opravdu ne.--Tchoř (diskuse) 11. 3. 2023, 18:52 (CET)

Dík @OJJ: za iniciování diskuse. Nové pravidlo (máme jich dost), snad netřeba. Podle mne je v tuto chvíli dostatečné jednoznačně zařadit GPT mezi nedůvěryhodné zdroje a doplnit tak WP:OV a WP:VZ. Já texty zformulované umělou inteligencí, které jsem četl, neumím rozpoznat od textu formulovaného člověkem a netuším, jak to budou dělat patroláři. Proto bude nutné ještě důsledněji trvat na zdrojování/ověřitelnosti nových informací. en:Wikipedia:Large language models je dobře zformulováno a překlad určitě vhodný. (Čili souhlas se všemi, jen zvláštní nové pravidlo mi nejde pod fousy.) Zdraví--Svenkaj (diskuse) 11. 3. 2023, 19:20 (CET)

Dlouhodobí zastupitelé

Pěkný den, namátkou jsem objevil několik článků o politicích, kteří nemají aktualizované údaje o tom, že již přestali být zastupiteli ve svých obcích. Jedná se většinou o dlouhodobé zastupitele třeba už od 90. let. Jak tyto údaje držet aktuální? Kdybych prošel u všech jednotlivě jejich obce na webu volby.cz, jsem schopen zjistit, že už v některých volbách nekandidovali nebo už nebyli zvoleni, ale datum ukončení zastupitelského mandátu nezjistím, to bych asi musel hledat v zápisech ze zastupitelstva a jiných pramenech na webových stránkách daných obcí. Jedná se např. o články František Dědič, Václav Horáček (politik TOP 09), Jiřina Fialová, Jan Čechlovský (funkce místostarosty). --Ben Skála (diskuse) 14. 3. 2023, 14:33 (CET)

Minimální údržbu by vyžadovalo, kdyby se již při vkládání údaje o vzniklém zastupitelském mandátu do infoboxu vyžadovalo i uvedení období, na který mandát získal, a to se také zobrazovalo (zvolen na období ...), pod sebou pro každý nově vzniklý mandát. Pochopitelně by nastávaly i případy, že by se mandátu vzdal nebo o něj přišel (smrt, mimořádné volby, jiné zákonné důvody?), ale uvedené tvrzení by i tak bylo pravdivé.

Pak jsou tu ale konkrétní funkce v zastupitelstvu (starosta, ...) kde se vše může změnit kdykoli během mandátu, a tam se vyhledávání v komunálních zápisech asi zbavit nelze. Petr Karel (diskuse) 14. 3. 2023, 15:55 (CET)