Milost Miloši Balákovi udělil v březnu 2022 prezident republiky Miloš Zeman formou prominutí a zahlazení nepodmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a trestu zákazu činnosti. Dvacátá první Zemanova milost vzbudila pohoršení, když se stala terčem kritiky laické i odborné veřejnosti. Kontroverznost plynula z osobního vztahu Baláka k prezidentovi, rychlosti omilostnění a z důvodů, jimiž se hlava státu zaštítila. Mezi ně prezident zařadil předchozí bezúhonnost a mimořádnou pracovitost odsouzeného, soudcovo nezvážení povahy činu i Balákův pracovní poměr v lánské lesní správě. Omilostněný přitom nevyhověl podmínkám, které si Zeman v minulosti stanovil. Soudcovská unie tento krok vnímala jako zpochybnění objektivity českých soudů a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský označil prezidentovo odůvodnění za absurdní. Samotné udělení oživilo diskusi na téma úprav instutu milosti.
Miloš Balák působil jako ředitel Lesní správy Lány, příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky. Za zmanipulování zakázky na opravu svahů vodárenské vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře byl pravomocně odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu a k peněžnímu trestu 1,8 milionu korun. Spolu s ním byla odsouzena firma ESB a její manažer Libor Tkadlec, jimž milost udělena nebyla. Balák byl souběžně souzen ve sporu týkajícím se těžby a prodeje kamene v Lánské oboře společnosti ESB.
