Věda
Články
Minuta N
NASA představila plán pro testování raketového motoru na jaderný pohon, který by do budoucna mohl dopravit astronauty na Mars za kratší dobu, než je tomu u dosavadních systémů. Na projektu NASA spolupracuje s výzkumnou agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, první testy plánují na rok 2027.
Ještě v 80. letech minulého století trpěly miliony lidí v Africe drakunkulózou, nemocí způsobenou vlasovcem medinským. Podle nové zprávy se ho může již brzy podařit vymýtit, přestože proti němu neexistuje lék ani očkování. (ČT24)
Nadace v New Yorku nabízí roční granty v hodnotě 1,2 milionu dolarů ukrajinským vědcům a vědkyním, kteří kvůli ruské invazi museli přerušit svoji vědeckou práci. Nadace Simmons láká ukrajinské chemiky, biology, fyziky a matematiky. (NY Times)
Elizabeth Holmes, zakladatelka zkrachovalé biotechnologické firmy Theranos, si krátce po odsouzení za podvod vloni v lednu pořídila jednosměrnou letenku do Mexika. Prokurátoři to označili za „pokus o útěk ze země“.
Česká armáda se zapojí do nově vzniklého aliančního vesmírného centra. To bude mít za úkol expertní činnost v oblasti vojensko-vesmírných aktivit, sdělila ČTK Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu. Takzvané Centre of Excellence bude sídlit ve francouzském Toulouse.
Zemřel vědec a vysokoškolský pedagog profesor Jiří Jaromír Klemeš, který patřil k nejcitovanějším českým výzkumníkům. Bylo mu 77 let. (VUT)
V USA probíhá zmatená debata o možném zákazu plynových sporáků. Ty mohou za určitých okolností představovat zdravotní riziko.
Sarkofág egyptského faraona Ramesse II. Velikého se po padesáti letech vrátí do Paříže. Ve francouzské metropoli bude vystaven od letošního dubna do srpna díky výjimce, kterou pro Paříž učinily egyptské úřady.
Česká družice VZLUSAT-2 slaví rok na oběžné dráze. Jde o jedinou v tuzemsku postavenou družici schopnou pořídit fotografie planety Země s vysokým rozlišením. Za tu dobu oběhla planetu zhruba 5800krát a pořídila snímky z několika světadílů. (Vzlusat-2)
Rok 2022 byl pátým nejteplejším od roku 1880 a uplynulých devět let bylo nejteplejšími od doby před průmyslovou revolucí. Vyplývá to z výzkumu amerických vědců z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země.
Komáři, kteří přenášejí horečku dengue a další vážné nemoci, si v některých oblastech Asie vyvinuli odolnost proti insekticidům. Nebezpečí, které pro lidstvo představují, proto citelně vzrostlo.
Částečný součet, týdenní newsletter Petra Koubského o vědě. Dnes se ptáme, zda má smysl zakazovat žákům a studentům nápovědu od umělé inteligence a zda jsou internetové šifry v ohrožení kvůli kvantovým počítačům.
První vyslání družic ze západní Evropy patrně nebylo úspěšné. Raketa, kterou v noci na dnešek vypustil speciálně upravený Boeing 747 společnosti Virgin Orbit, dosáhla hranic vesmíru. Kvůli anomálii se jí nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy ani vypustit družice.
V Číně došlo po uvolnění regulací k obrovskému nárůstu počtu onemocnění covidem. Některé evropské země zavádějí povinné testování cestujících z Číny. Většina odborníků soudí, že to nemá smysl. Vysvětlujeme proč.
Británie se stane další zemí, z níž odstartuje kosmická raketa. Tu ale nejprve ve 23.16 SEČ z kosmodromu v Cornwallu vynese upravený Boeing 747 do výšky 10,5 km nad Atlantikem jižně od Irska. Raketa pak dopraví na orbitu devět družic. (AFP)
Největší vědecké pokroky letošního roku se dají očekávat v lékařských vědách a ve výzkumu vesmíru. Budou k nim patřit nové vakcíny, genetické terapie, mise k Jupiteru a nové vesmírné teleskopy.
Už po 18 dnech abstinence vykazuje podle vědců 63 % těžkých alkoholiků významné zlepšení kognitivních schopností. Ukázala to studie na vzorku 32 lidí s vysokou spotřebou alkoholu a 32 zdravých jedinců. Sami výzkumníci ale přiznávají, že pro plné pochopení problematiky jsou zapotřebí ještě další studie. (PsyPost)
Maďarská politoložka Eszter Kováts: „Nerovné mocenské vztahy v Evropě jsou starší než EU sama. Chápání východní Evropy jako něčeho podřadného je také starší. A dnes někteří lidé používají progresivní politiky k tomu, aby tuto naši zaostalost zdůraznili.“
Příští týden by se měla na obloze objevit kometa, kterou naposledy spatřili neandertálci. Na přelomu ledna a února by mohla být pozorovatelná pouhým okem. Ke Slunci se kometa vrací po 50 tisících letech a k Zemi bude nejblíže začátkem února. (irozhlas.cz)
Americká FDA schválila druhý lék na Alzheimerovu chorobu, monoklonální protilátku lecanemab. Pod názvem Leqembi ji budou dodávat společnosti Biogen a Eisai. Roční léčba má stát 26 500 dolarů, tedy téměř 600 000 korun. (endpts.com)
Na obloze lze v těchto dnech spatřit všechny planety viditelné pouhým okem. Nejsnazší je však najít Mars, k vidění je kousek od Měsíce. Vypadá zhruba jako červená špendlíková hlavička.
Připomínáme si 75. výročí vzniku tranzistoru, polovodičové součástky s všestranným uplatněním. Dnes se nejčastěji používá jako vestavěná součást integrovaných obvodů – čipů.
Naše dosavadní představa o organizování času na plné čáře selhává. A my bychom měli přestat předstírat opak. Přečtěte si archivní text o tom, jak nakládat s naším omezeným časem a jak nad ním přemýšlet skutečně svobodně.
Zambijský deník: Politik, učitel a bojovník za svobodu Edward Makuka Nkoloso v 60. letech plánoval vesmírným programem zařadit svoji zemi po bok obou supervelmocí. Neuspěl a dodnes není jisté, zda byl satirik, snílek, nebo vizionář. Možná chtěl hlavně své spoluobčany povzbudit, dodat jim sebevědomí.
Částečný součet, týdenní newsletter Petra Koubského o vědě. Dnes bilancujeme rok 2022, ale připomeneme také komunikaci s mimozemšťany, covid v Číně a budoucí superkontinenty.
Saman Saffarian prožil dětství v Teheránu a na moravském venkově. Ve Vídni se stal žákem světoznámé architektky Zahy Hadid, pak přehodil výhybku od praxe k výzkumu. Ve velkém profilu líčí léta v cizině i návrat do Česka.
Největším vědeckým pokrokem roku 2022 bylo zprovoznění Webbova teleskopu. Některé další objevy a novinky však také mají sci-fi parametry. Shrnujeme vědecké a technické úspěchy dosažené v roce 2022.
„Když se ukáže, že nový přístup je bezpečný a účinnější než stávající metody, může se zavést do praxe,“ říká biolog Michal Šimíček. Vyvíjí buněčnou terapii proti rakovině.
Podařilo se jí rozseknout letitý vědecký spor. Za svou bakalářku dostala „Nobelovku pro juniory“. Teď se vrátila z Dánsku do Česka a zakládá vlastní laboratoř. Ve velkém profilu představujeme molekulární bioložku Hanu Polášek-Sedláčkovou.
Buněčná terapie „na míru“ je silný trend v léčbě rakoviny, zatím však nesmírně drahý. Biolog Michal Šimíček vyvíjí přístup, který ji má výrazně zlevnit. „Svlékáme buňky do naha,“ prozrazuje.
Vědci prosazují omezení zábavní pyrotechniky, je podle nich toxická. Ohňostroje podle vědců z Akademie věd České republiky vypouštějí do ovzduší řadu vysoce toxických látek, které představují nebezpečí pro člověka i pro životní prostředí.
„Svlékáme buňky donaha,“ říká imunolog Michal Šimíček, který vyvíjí buněčnou protinádorovou terapii. Jde o jednu z nejprogresivnějších metod boje proti rakovině.
Nabízíme náš výběr nejlepších knihy o vědě a technice roku 2022. Mezi jejich autory nechybí kanadský polyhistor Vaclav Smil ani německá fyzička Sabine Hossenfelderová.
Výrazům, které se v jazyce vyskytují jen v jednom rodě, ať už ženském, nebo mužském, ale jsou myšleny obecně, se říká generické. Potíž s nimi je v tom, že i když mohou být myšleny genericky, nemusí být vždy genericky i vnímány.
NASA ukončila po čtyřech letech misi sondy InSight, která zkoumala zejména nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu. Informovala o tom NASA na svých internetových stránkách.
Studio N: Vědci překonali zásadní hranici. Fúzní jaderná reakce v jejich zařízení vyrobila víc energie, než kolik bylo třeba dodávat. Bude znamenat tento vědecký průlom řešení klimatické a energetické krize? Filip Titlbach se ptá Petra Koubského.
Studio N: Vědci překonali zásadní hranici. Fúzní jaderná reakce v jejich zařízení vyrobila víc energie, než kolik bylo třeba dodávat. Bude znamenat tento vědecký průlom řešení klimatické a energetické krize? Filip Titlbach se ptá Petra Koubského.
Milan Holec je český fyzik, který pracuje v americké Lawrence Livermore National Laboratory na výzkumu jaderné fúze. V rozhovoru s ním se vracíme k historickému průlomu, k němuž tam nedávno došlo.
Částečný součet, týdenní newsletter Petra Koubského o vědě. Dnes o družici, která zmapuje každé dva týdny všechny vody na Zemi, o rehabilitaci slavného atomového vědce, o katarských velbloudech a o tom, jakou známku by ChatGPT dostal na matfyzu.