Design

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tašky (Taiwan)
C. A. Breger: zalévací konvice

Design (z angl., vyslov [dyzajn]) je vytvoření plánu nebo úmluvy na výstavbu objektu nebo systému (architektonické plány, technické výkresy, obchodní procesy, schémata zapojení, grafický design, produktový design). Může označovat jak činnost návrháře, tak výsledný produkt jeho činnosti. Dobrý design obecně, zahrnuje několik věcí, a to tvar výrobku, bezpečnost, použitelnost, respektuje technické a technologické zásady. Zdařile vypadající průmyslové produkty bývají často označovány jako "designové", designové hodiny, designová sedačka atd...

Design může zahrnovat značný výzkum, myšlení, modelování a častý re-design. Časté druhy navrhovaných objektů jsou šaty, grafické uživatelské rozhraní, mrakodrapy, firemní identity a dokonce i metody designu.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Jedno z možných pojetí termínu design

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit, a postupně dostalo také významy „navrhnout“ i „návrh“.[1] Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků včetně češtiny v užším významu výtvarného návrhu užitkových předmětů. V češtině se předtím užíval název „průmyslové výtvarnictví“, který však zahrnoval jen tvarování průmyslových výrobků (strojů, nástrojů, nábytku, oděvů atd.). Naproti tomu design dnes zahrnuje i grafický návrh plakátů a tiskovin, webových stránek, obalů, reklamních značek a firemních kampaní.

Vývoj oboru a jeho interakce vede k vymezení pojmu design především jako smysly vnímatelného řešení.

Používat termín pro navrhování v oborech specializovaných věd (fyzika, chemie, ekonomie) nebo jako zastřešující termín v technologických návrzích je kontraproduktivní.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Cílem designu je co nejúčelněji propojit funkční a estetickou stránku navrhovaného předmětu či systému. Vyžaduje proto jak technické, tak výtvarné schopnosti a znalosti a v současné době úzce souvisí také s propagací a reklamou.

Podle oblastí, kde se design uplatňuje rozlišujeme například:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Návrhářství užitkových předmětů se začalo oddělovat jako samostatná profese už koncem 19. století, například v typografii, v textilním, sklářském a vůbec uměleckém průmyslu. Průmyslová výroba přinesla snahu o zlevnění výroby, takže výrobky byly často nevzhledné. Proti tomu vzniklo anglické hnutí za obnovu řemesel Arts and Crafts, jehož nejznámějším představitelem byl William Morris. V českých zemích vzniklo za podobným účelem roku 1873 Moravské průmyslové museum (nynější Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)), roku 1885 Uměleckoprůmyslové museum v Praze a téhož roku Uměleckoprůmyslová škola v Praze (UMPRUM). V meziválečném období k tomu přistoupila brněnská Škola uměleckých řemesel a další. Od třicátých let 20. století se důraz přesouval od užitého umění k návrhářství průmyslových výrobků (strojů. automobilů, letadel, nábytku aj.), které pak v 60. letech dosáhlo významných mezinárodních úspěchů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FASSATI, TOMÁŠ, 1952-. Inteligentní je víc než chytrý : poznáváme inteligentní design a architekturu. 1. vydání. vyd. V Praze: [s.n.] 307 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-06430-6, ISBN 80-01-06430-1.
  • Thomas Hauffe, Design. Brno: Computer Press, 2004 - 192 s. ISBN 80-251-0284-X
  • Stanislav Horný, Počítačová typografie a design dokumentů: průvodce světem tvorby dokumentů. Praha: Grada Publishing, 1997 - 279 s. ISBN 80-7169-487-8
  • Zdeno Kolesár, Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová, 2004 - 167 s. ISBN 80-86863-03-4
  • Jan Michl, Tak nám prý forma sleduje funkci. Sedm úvah o designu vůbec a o chápání funkcionalismu zvláště. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová, 2003 - 237 s. ISBN 80-901982-7-9
  • Martina Pachmanová: Design: Aktualita, nebo věčnost? (antologie textů k teorii a dějinám designu), Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová, 2005, ISBN 80-86863-05-0
  • RAWSTHORN, Alice. Zdravím, světe: Jak design vstupuje do života. Zlín: Kniha Zlin, 2014 - 331 s. ISBN 978-80-7473-226-3.
  • Penny Sparkeová, Století designu: průkopníci designu 20. století. Praha: Slovart, 1999 - 272 s. ISBN 80-7209-142-5
  • Lenka Žižková a kol., Český interiér a nábytkový design 1989-1999. Praha: Prostor - architektura, interiér, design, 2000 - 211 s. ISBN 80-902736-1-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]