1961

Demografický vývoj v Česku
1961
Střední stav obyvatel	9 588 016
Narození	132 201
Zemřelí	94 973
Přirozený přírůstek	36 046
Přírůstek stěhováním	4 911
Celkový přírůstek	40 957
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1961
	Doprava;
	1961 v loďstvech; 1961 v dopravě; 1961 v letectví;
	Kultura;
	1961 ve filmu; 1961 v hudbě; 1961 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1960 \| 1962 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 ► ►►

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události[editovat | editovat zdroj]

Československo[editovat | editovat zdroj]

zahájena stavba Nechranické přehrady
do května pokračoval sesuv v Handlové, který začal v prosinci 1960
Praha se poprvé ve své historii stala milionovým městem. Její počet obyvatel se zvýšil oproti střednímu stavu v roce 1960 z 998 tis. na 1 006 tis. osob středního stavu za rok 1961.
2. ledna – poprvé promluvil z vysílání Československého rozhlasu Hajaja, rozhlasové pohádky na dobrou noc přežily do dalšího tisíciletí.
1. března – sčítání lidu. V Československu žilo 13 745 377 obyvatel.
24. března – ukončen provoz úzkorozchodných tramvají mezi Mostem a Litvínovem.
28. března - nedaleko města Gräfenberg v SRN se zřítilo letadlo ČSA, zemřelo všech 52 osob.
13. dubna – V pražské věznici Pankrác byla popravena zdravotní sestra z nemocnice v Sušici Marie Fikáčková, která na přelomu 50. a 60. let na gynekologicko-porodnickém oddělení zavraždila nejméně 2 novorozeňata a dalších několik novorozenců úmyslně těžce zranila a způsobila jim trvalé následky. Motivem jejích činů byla údajně nenávist k plačícím dětem. Zadržena byla 27. února 1960 přímo na pracovišti v sušické nemocnici.
28. dubna – Československo navštívil Jurij Gagarin
7. července – došlo k důlnímu neštěstí na Dole Dukla v Havířově Prostřední Suché. Neštěstí si vyžádalo 108 lidských životů.
26. listopadu - byl uveden do provozu vysílač Cukrák
29. listopadu – V Národním shromáždění byl přijat nový trestní zákon.
22. prosince – slavnostním uvedením do provozu byla po stavební stránce dokončena výstavba vodního díla Orlík na Vltavě, která trvala více než 6 let. Orlická vodní elektrárna byla uvedena do plného provozu v dubnu 1962.^[1]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Kypr se stal členem Commonwealthu.
31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Mercury prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
15. února – Poblíž Bruselu se z neznámých příčin zřítil boeing 707 obsluhující let Sabena 548. Zahynuli všichni na palubě, včetně celého amerického krasobruslařského týmu letícího na mistrovství světa, a jedna osoba na zemi.
12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
17. dubna – vylodění kubánských emigrantů v zátoce Sviní. Špatně zorganizovaná akce naplánovaná a organizovaná USA skončila po dvou dnech porážkou výsadku.
24. dubna – na hladinu byla vyzvednuta švédská válečná loď Vasa, která se potopila v roce 1628.
5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
7. července – Ve Slovinsku vznikl Triglavský národní park.
7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
1. října – Indie zavedla metrický systém namísto dosavadního britského systému.
17. října – došlo k Pařížskému masakru ve Francii, kdy policejní složky zastřelily několik set Alžírských demonstrantů proti válce.
30. října – nad Novou zemí Sovětský svaz odpálil jadernou termonukleární bombu zvanou Car-bomba – šlo o nejničivější zbraň všech dob.
1. listopadu – z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatky J. V. Stalina.
9. prosince – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Rand v jihoafrickém Kyalami, závod F1 nezapočítávaný do mistrovství světa.

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

22. října – 4. premiérou Divadla Semafor je hudební revue Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Zuzana je zase sama doma
2. listopadu – Drama Maxe Frische Andorra, jedna z nejvýznamnějších her německy mluvících zemí od konce druhé světové války, má světovou premiéru v Zurichu
Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.
Americký ekonom John Muth zformuloval základní hypotézu racionálních očekávání, na kterou později navázal Robert Lucas, Jr..