Thomas Sowell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thomas Sowell
Thomas Sowell cropped.jpg
Narození30. června 1930 (91 let)
Gastonia
Alma materHarvardova univerzita
Chicagská univerzita
Howardova universita
Kolumbijská univerzita
PracovištěKalifornská univerzita v Los Angeles
Brandeisova univerzita
OceněníCena Francise Boyera (1990)
National Humanities Medal (2002)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Sowell (* 30. června 1930, Gastonia, Severní Karolína, USA) je americký ekonom a sociální teoretik. Od roku 1980 je členem Hooverova institutu v Kalifornii. Je znám především jako stoupenec libertariánského konzervatismu a ekonomie nabídkové strany a odpůrce pozitivní diskriminace.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Sowell se narodil v Gastonii v Severní Karolíně. Jeho otec zemřel krátce před jeho narozením. Zanechal za sebou Sowellovu matku, uklízečku, která už měla čtyři děti. Z toho důvodu byl adoptován a vychováván jeho pratetou. Ve své autobiografii, Personal Odyssey, Sowell napsal, že jeho dětství bylo tak omezené, že nevěděl o existenci blond vlasů. Když bylo Sowellovi 9 let, se jeho rodina přestěhovala z Charlotte v Severní Karolíně do Harlemu v New Yorku za lepšími příležitostmi.

Dostal se na prestižní střední školu Stuyvesant High School, ve věku 17 let musel kvůli finančním potížím jeho rodiny studium přerušit. V tomto období jeho života Sowell musel vykonávat řadu povolání jako například poslíčka pro Western Union nebo strojníka. Krátce na to narukoval do armády a aktivně se účastnil Korejské války.

Vyšší vzdělání a začátek kariéry[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu z armády pracoval ve státní správě a navštěvoval večerní kurzy na Howardské univerzitě. Díky jeho výborným výsledkům ve zkoušce CEEB a doporučení několika profesorů se dostal na Harvardskou univerzitu, kterou v roce 1958 absolvoval magna cum laude[pozn. 1] v oboru ekonomie. Následující rok získal magisterský titul na Kolumbijské univerzitě.

V tomto období života se Sowell prohlašoval za marxistu. . Díky zkušenostem ze stáže ve federální vládě USA však odmítl marxistickou ekonomii ve prospěch volného trhu. Během své práce například objevil souvislost mezi nárůstem minimální mzdy pracovníků v Portorickém cukrovarnickém průmyslu a nárůstem nezaměstnanosti v tomto odvětví. Sowell přišel s teorií, která říkala, že zákon o minimální mzdě byl přijat, proto aby se uchránila pracovní místa státních úředníků a ve skutečnosti neřešil situaci chudých.

Sowell získal titul doktora filozofie v oboru ekonomie na universitě v Chicagu v roce 1968. Jeho disertační práce měla název „Say's Law and the General Glut Controversy“.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1965 do roku 1969 působil jako profesor ekonomie na Cornellově Universitě. Zajímavostí je, že popisoval nové afroamerické studenty jako „chuligány“ s „vážnými akademickými problémy, kteří byli přijati za nižších akademických standardů“ také poznamenal, „že se během čtyř let co učil na univerzitě tak nesetkal s rasismem namířeným vůči těmto studentům“

Sowell vyučoval ekonomii na Howardské, Rutgerské, Cornellově a Brandeiské univerzitě. Působil rovněž na Amherst College a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Od roku 1980 působí v Hooverově institutu na Standfodově univerzitě kde je držitelem stipendia pojmenovaného po Rose a Miltonovi Friedmanovi, jeho mentorovi.

V roce 1987 Sowell svědčil ve prospěch soudce federálního odvolacího soudu Roberta Borka během jednání o nominaci Borka do Nejvyššího soudu USA. Sowell ve svém svědectví uvedl, že Bork byl „nejkvalifikovanějším kandidátem jeho generace“.

Myšlenky[editovat | editovat zdroj]

Témata Sowellova psaní sahají od sociální politiky týkající se rasy, etnických skupin, vzdělávání a rozhodování, přes klasickou a marxistickou ekonomii až po problémy dětí se zdravotním postižením.

Sowell měl celonárodně publikovaný sloupek, který byl publikován v časopisech jako Forbes, National Review, The Wall Street Journal, The Washington Times, The New York Post a dalších významných novinách, a také online na webech jako RealClearPolitics, Townhall, WorldNetDaily a Jewish World Review. Sowell se soustřeďuje na aktuální problémy, které zahrnují liberální zaujatost médií, soudní aktivismus intaktní dilatace a extrakce (běžně známé jako a popsané v Federálním zákoníku USA jako částečný potrat, minimální mzdu, všeobecné zdravotní péče, napětí mezi vládními politikami a podobnou americkou problematiku.

27. prosince 2016 Sowell oznámil konec své publikované rubriky a napsal, že ve věku 86 let „otázkou není, proč přestávám, ale proč jsem v tom tak dlouho vydržel,“ a uvedl touhu soustředit se na jeho hobby kterým je fotografování.

Ekonomie[editovat | editovat zdroj]

I když je často označován za černého konzervativce, dává přednost tomu, aby nijak označován nebyl, když uvedl: „Raději nemám štítky, ale mám podezření, že označení „libertarián“ by mi vyhovovalo lépe než mnoha jiným, i když nesouhlasím s libertariánským hnutím řada věcí.“ Sowell primárně píše o ekonomických subjektech, obecně prosazuje přístup volného trhu ke kapitalismu. Sowell se staví proti Federálnímu systému rezerv a tvrdí, že v prevenci hospodářských depresí a omezení inflace nebyl úspěšný. Sowell popsal své seriózní studium Karla Marxe ve své autobiografii; v němž se staví proti marxismu a kritizuje to ve své knize Marxismus: filozofie a ekonomie (1985).

Sowell také napsal trilogii o ideologiích a politických pozicích, včetně „A Conflict of Visions“, ve kterém hovoří o původu politických sporů. The Vision of the Anointed, ve které srovnává konzervativní / libertariánský a liberální / progresivní světonázor, a The Quest for Cosmic Justice, ve kterém, stejně jako v mnoha jeho dalších spisech, nastiňuje svou tezi o potřebě intelektuálů, politiků a vůdců napravit a zdokonalit svět do utopické podoby. Na rozdíl od trilogie, ale také v diskusi na toto téma, napsal Intellectuals and Society, v čemž navázal na svou dřívější práci, ve které pojednává o slepé aroganci a pošetilosti intelektuálů v různých oblastech.

Jeho kniha Knowledge and Decisions, která v roce 1980 vyhrála cenu Law and Economics Centre, byla vyhlášena jako „mezníkové dílo“ vybrané pro tuto cenu „kvůli jeho přesvědčivému příspěvku k našemu chápání rozdílů mezi tržním procesem a procesem vláda." Při vyhlašování ceny ocenilo centrum Sowella, jehož „příspěvek k našemu pochopení procesu regulace sám o sobě, by knihu učinil důležitou, ale při opětovném zdůraznění rozmanitosti a efektivity, kterou trh umožňuje, jde jeho práce hlouběji a stává se dokonce ještě významnější.“ Friedrich Hayek napsal:„ Sowell zcela originálním způsobem dokáže převést abstraktní a teoretický argument do vysoce konkrétní a realistické diskuse o ústředních problémech současné hospodářské politiky.

Ekonom je také pro dekriminalizaci všech drog a občas napíše něco kolem regulace zbraní.

Rasa[editovat | editovat zdroj]

Thomas Sowell i přes svou etnicitu nevěří na systémový rasismus a pokládá ho za propagandu uvalenou na americký lid. Sowell prohlásil, že to „opravdu nemá žádný význam, který by bylo možné specifikovat a testovat tak, jak se testují hypotézy“ a „je to jedno z mnoha slov, o kterých si nemyslím, že ani lidé, kteří jej používají, nemají jasnou představu o tom, co říkají.“

Politika[editovat | editovat zdroj]

V deníku „The Bush Legacy“ Sowell vyhodnotil prezidenta George W. Bushe jako „smíšeného pytle“, ale „čestného muže“. Sowell byl velmi kritický vůči republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi a oficiálně podpořil Teda Cruze v republikánských prezidentských primárkách 2016 v únorovém článku. Naznačil však, že bude hlasovat ve všeobecných volbách proti demokratické kandidátce Hillary Clintonové, a to kvůli obavám z jmenování, které by Clinton pravděpodobně učinil u Nejvyššího soudu.

Dva týdny před volbami v roce 2016 vyzval Sowell voliče, aby hlasovali pro Donalda Trumpa nad Hillary Clintonovou. Sowell věřil, že Trump bude snadněji sesaditelný než první ženská prezidentka v zemi. V roce 2018, když byl dotázán na jeho myšlenky na Trumpovo prezidentství, Sowell odpověděl: „Myslím, že je lepší než předchozí prezident.“

V březnu 2019 Sowell komentoval reakci veřejnosti na obvinění mainstreamových médií, že prezident Trump je rasista: „Co je tragické, že je tolik lidí, kteří prostě reagují na slova, než aby se ptali sami sebe:„ Je to, co tato osoba říká, pravda? mohu to zkontrolovat? ' A tak dále.“ O měsíc později Sowell znovu bránil Trumpa proti mediálním obviněním z rasismu a uvedl:„ Neviděl jsem žádné důkazy. A bohužel žijeme v době, kdy nikdo neočekává důkazy. Stačí zopakovat některá známá slova a lidé budou reagovat do značné míry tak, jak byl Pavlovův pes podmíněn reagovat na určité zvuky. "

Sowell věří, že pokud demokratický prezidentský kandidát Joe Biden zvítězí v amerických prezidentských volbách v roce 2020, mohlo by to znamenat, že se země nebude moci vrátit. Věří, že by to mohlo vést k bodu zlomu pro zemi, jako je pád římské říše. V rozhovoru v červenci 2020 uvedl, že; „Římská říše ve své dlouhé historii překonala mnoho problémů, ale nakonec dosáhla bodu, kdy už nemohla pokračovat, a hodně z toho bylo zevnitř, nejen barbaři útočící zvenčí.“ Sowell je přesvědčen, že pokud Biden zvítězí, Demokratická strana bude mít nad zemí obrovskou kontrolu a pokud by se to stalo, mohla by se spojit s „radikální levicí“ a myšlenky, jako je napuštění policie, by se mohly uskutečnit, což by bylo velmi negativní pro danou zemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Absolvoval s vyznamenáním, které se v závislosti na instituci uděluje nejlepším 10 % - 15 % studentům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas Sowell na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]