Propiska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Běžná propiska
Různé typy propisek
Detailní pohled na kuličkový mechanismus propisky
Zjednodušené schéma „cvakací“ propisky

Propiska, někdy též propisovačka, spisovně propisovací tužka (podle principu, na kterém funguje, také kuličkové pero) je moderní psací potřeba, která se dočkala širokého uplatnění po celém světě. Skládá se z obalu, náplně a kuličkového mechanismu na bázi ložiska. V dnešní době existuje mnoho barevných náplní do propisek. Inkoust propisek je na rozdíl od rollerů, které pracují na podobném principu, velmi hustý, až na bázi pasty.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Slovo propiska pravděpodobně souvisí s faktem, že při psaní přes kopírovací papír se na propisku dá tlačit, a ta tak zanechává čitelnou kopii – propisuje – na rozdíl od plnicího pera, které bylo v době nástupu propisek rozšířeno jako hlavní psací potřeba zanechávající trvalý (nevygumovatelný) záznam. K tvorbě více kopií kopírákem se před nástupem propisek musela používat obyčejná tužka nebo inkoustová (kopírovací či snímací, sliněná) tužka, používalo se i plnicí pero se skleněnou špičkou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla sestavena novinářem maďarského původu jménem László Bíró, který pracoval jako editor v malé redakci. V práci byl často nucen využívat tužky, které často špinily papír a lámaly se. Rozhodl se tudíž, že vytvoří novou psací potřebu, která by vycházela z použité tuše u tiskařských strojů. Během své práce se spojil se svým bratrem Györgym, který pracoval jako chemik. Společně došli k závěru, že nový druh psací potřeby by měl vycházet z kuličkového ložiska, které umožňuje plynulou rotaci. Kulička se při doteku s papírem začne otáčet, čímž umožňuje odebírání náplně ze zásobníku a přenášení na plochu.

K vynálezu Bira inspirovala dětská hra kuličky, poté co si všiml, že kulička za sebou po projetí kaluží nechala stopu.[1]

První prototyp měl Biró hotový již v roce 1931, britský patent na svůj nový vynález obdržel až 15. června 1938.[2] Další patent získal 10. června 1943 v argentinském exilu, kam musel z Maďarska uprchnout kvůli svému židovskému původu.[1]

Biró nebyl jediný s podobným nápadem. V červnu 1935 si v Československu nechal patentovat pero s kuličkou ve hrotu pražský inženýr Václav Klimeš.[1]

Princip kuličkového pera objevil koncem 19. století Američan John Loud, který ho používal pro značení kůže.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d http://www.ceskatelevize.cz/ct24/relax/1093071-kdyz-kulicka-projede-kaluzi-aneb-jak-vznikla-pred-70-lety-propiska Když kulička projede kaluží aneb Jak vznikla před 70 lety propiska
  2. The first complete specifications appear to be UK 498997, June 1938 and UK 512218, December 1938; his rather basic Hungarian patent 120037 was dated April 1938. Collingridge, M. R. et al. (2007) "Ink Reservoir Writing Instruments 1905–20" Transactions of the Newcomen Society 77(1): pp. 69–100, p. 80

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]