Černé moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černé moře
Mapa Černého moře
Mapa Černého moře
Maximální hloubka2210 m
Šířka500 km
Délka1000 km
Rozloha461 000 km²
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekAtlantský oceán
Sousední celkyStředozemní moře, Balkánský poloostrov, Východoevropská rovina, Krymsko-kavkazská oblast, Pontské hory
Podřazené celkyAzovské moře
SvětadílEvropa, Asie
StátAbcházieAbcházie Abcházie
BulharskoBulharsko Bulharsko
GruzieGruzie Gruzie
RumunskoRumunsko Rumunsko
RuskoRusko Rusko
TureckoTurecko Turecko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
PřítokyBzyb, Dněpr, Dněstr, Dunaj, Chobi, Inguri, Jižní Bug, Kamčija, Kodori, Kızılırmak, Mzymta, Psou, Rioni, Sakarya, Tylihul, Velký Kujalnik, Yeşilırmak, Čoroch, Žvava-Kvara

Černé moře (bulharsky Черно море [Černo more], rumunsky Marea Neagră, ukrajinsky Чорне море [Čorne more], rusky Чёрное море [Čornoje more], abchazsky Амшын Еиқәа [Amšyn Eiqwa], mingrelsky უჩა ზუღა [Uč'a zugha], gruzínsky შავი ზღვა [Šavi zghva], turecky Kara Deniz) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Satelitní pohled na Černé moře, pořízený NASA.

Kromě zmíněného spojení se Středozemním mořem jde víceméně o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severozápadě evropskou, na jihovýchodě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko.

Černé moře se rozkládá na ploše 461 000 km² a jeho největší hloubka je 2210 m.

Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a DonRusku.

Za součást Černého moře bývá považováno menší Azovské moře, jež od Černého moře na severovýchodě odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym.

Významné přístavy[editovat | editovat zdroj]

Největšími přístavy jsou Oděsa, Čornomorsk, Sevastopol, Jalta, Kerč, Novorossijsk, Soči, Poti, Batumi, Trabzon, Samsun, Varna, Burgas a Constanța.

Vznik Černého moře[editovat | editovat zdroj]

Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře jezero, jehož hladina byla o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny a přítoky řek nebyly dostatečné a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina zvyšovala a hladina Středozemního moře se začala přelévat i do Černomořského jezera. Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec k prolomení Bosporské úžiny před asi 7600 lety. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12–15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina o 120 metrů níže než dnes.[1]

Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy.

Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je jasné, že největší katastrofa se odehrála při severních březích moře a v prostoru dnešního Azovského moře, kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Katastrofický vznik Černého moře před 7500 lety. www.seaplanet.eu [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-23. 
  2. HOUSER, Pavel. Prolomení Bosporu a katastrofické mýty. scienceworld [online]. 2005-10-01 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GAWIN, Izabella. Bulharsko: černomořské pobřeží. Praha: Jan Vašut, 2004. 128 s. ISBN 80-7236-355-7. 
  • KING, Charles. Černé moře : historie. Praha: BB/art, 2007. 350 s. ISBN 978-80-7341-983-7. 
  • LISOVSKÝ, Igor. Trpká vůně vlčích máků : 50 poněkud netradičních otázek a odpovědí o dějinách a kultuře Černomoří v antice. Ostrava: I. Lisový, 2011. 169 s. ISBN 978-80-260-0623-7. 
  • ZIMÁK, Alexandr. Mezi třemi světadíly : obchod a lidé na vlnách Středozemního, Černého a Rudého moře I. díl, Starověk a raný středověk. Praha: Libri, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7277-377-0. 
  • ZIMÁK, Alexandr. Mezi třemi světadíly : obchod a lidé na vlnách Středozemního, Černého a Rudého moře II. díl, Vrcholný a pozdní středověk. Praha: Libri, 2008. 190 s. ISBN 978-80-7277-377-0. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]