Ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR,  Národním památkovým ústavem a Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR připravujeme konferenci Památky a památková péče v Československu a v dalších zemích střední Evropy ve druhé polovině 20. století, která proběhne ve dnech 26. až 29. dubna 2021. Konference se uskuteční online a bude živě přenášena na YouTube.

Historické bádání může měnit lidské osudy. Díky historičce Pavle Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět nevlastních sourozenců. V tomto čísle najdete i další výjimečné příběhy z doby války – případ židovského agenta Gestapa, který se podílel na lovu na své soukmenovce i odbojáře, či osud talentovaného hudebního skladatele, jenž se marně snažil uprchnout z protektorátu. A o tom, že historické bádání může do života lidí zasahovat i méně vítaným způsobem, píše ve svém článku Jan Adamec. Podrobně mapuje soudní spory, v nichž figurovaly tři historičky holokaustu.

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního vzdělance, který si dokázal udržet renomé napříč několika politickými režimy, včetně dvou totalitních. Kniha připomíná témata z jeho dodnes platného odborného odkazu a podrobně se věnuje méně známým částem Cibulkova životního příběhu.

Historičce Pavle Plaché, která se dlouhodobě věnuje osudům žen během druhé světové války, se podařil fenomenální počin: díky jejím výzkumům se po mnoha letech dala dohromady rodina, která by jinak o svých vazbách nevěděla. O životě žen a dětí v koncentračních táborech hovoří Pavla Plachá v novém podcastu Pavla Ryjáčka, který si můžete poslechnout na Soundcloud nebo Spotify.